Archív

Ultra účinná kapalinová chromatografie (UHPLC), využívající principu separace na porézních částicích menších než 2 μm, byla využita při separaci a stanovení prostorových forem iso-α-hořkých látek v pivu. Nová UHPLC metoda byla srovnána s metodou HPLC používanou pro tato stanovení ve VÚPS z hlediska rychlosti analýzy, účinnosti separace, spotřeby mobilní fáze a konečně byly porovnány opakovatelnosti obou metod. Výsledky studie potvrdily všechny očekávané výhody UHPLC, metoda je 2,5 krát rychlejší při zachování daného rozlišení a víc jak desetinásobně šetří spotřebu organických rozpouštědel. Kromě ekonomických výhod se tato nová metoda vyznačuje vysokou přesností. Ta byla ověřována pomocí opakovatelnosti UHPLC metody pro obě formy iso-α-hořkých kyselin. Zejména pro trans-iso-hořké kyseliny, které jsou významnými ukazateli stárnutí piva během jeho skladování nebo transportu, byla zjištěna lepší opakovatelnost UHPLC metody oproti HPLC.

V zrně ječmene se cca 65 % fosforu (P) nachází v podobě fytové kyseliny (PA) a jejích solí – fytátů, které negativně ovlivňují úroveň využitelnosti minerálních látek a dalších nutričně významných živin, podílejí se na minerálních deficiencích u lidí i ve výživě hospodářských zvířat a přispívají ke znečištění životního prostředí. Detekce a tvorba nových odrůd se změněným poměrem obou forem P, ve prospěch stravitelného fosfátu (Pi), je jedním ze způsobů řešení. Předložená práce se zabývala hodnocením variability obsahu PA a fosfátu (Pi) v zrně vybraných odrůd jarního a ozimého ječmene, genetických zdrojů a nových vlastních linií ječmene jarního, vytvořených hybridizací s tzv. „lpa“ chemomutanty – donory nízkého obsahu PA (M422, M1070, M635 a M955). U jarního ječmene byla variabilita obsahu obou forem P ovlivněna ročníkovými vlivy a pouze při rozšíření hodnoceného souboru o lpa mutanty také genotypem. I přes vysokou ročníkovou proměnlivost zůstával u lpa mutantů přibližně stejný poměr Pi/PA (od 138,4 % u M422 po 772,1 % u M955), zatímco u standardních odrůd činil v průměru pouze 31,3 %. Porovnání ozimého a jarního ječmene prokázalo, že ozimé odrůdy mají silnou tendenci k vyšší kumulaci P v zrnu a ve formě PA (12,42 mg.g-1 vs. 10,94 mg.g-1). Rozpracování screeningové metody hodnocení obsahu volného P v zrnu pomocí kolorimetrického testu (KT) umožnilo provádět rozsáhlejší výběr materiálů s rozdílným obsahem PA a Pi. Mezi výsledky získanými aplikací metody KT a klasicky stanoveným obsahem Pi byla vypočtena silná kladná korelace (r = 0,85**, P≤0,01). Naopak využití existujících molekulárních markerů (SCAR marker ABC153) pro detekci kříženců se sníženým obsahem PA v zrnu se ukázalo jako velmi málo účinné. Křížením s lpa mutanty a následujícím výběrem za využití KT byly vytvořeny nové linie ječmene jarního se sníženým obsahem PA, zvýšeným podílem Pi a porovnatelným celkovým obsahem P v obilce, které mohou být využity ve šlechtění nebo dalším výzkumu. Zajímavým novým genovým zdrojem pro vývoj potravinářských odrůd ječmene se jeví nová linie KM2881.622.2.07, u které je zvýšený obsah volného P spojen s waxy charakterem škrobu (snížený podíl polysacharidu amylosy).

U reprezentativního souboru vzorků ječmene sklizeného v České republice v letech 2005–2010 byl hodnocen výskyt fuzáriových mykotoxinů deoxynivalenolu (DON) a zearalenonu (ZEA), vliv agrotechnických faktorů na úroveň kontaminace těmito mykotoxiny a přítomnost čtyř druhů patogenů Fusarium (F. avenaceum, F. culmorum, F. graminearum a F. poae). Byla zjištěna statisticky průkazná ročníková závislost obsahu DON i ZEA a průkazný vliv předplodiny i odrůdy na obsah DON. Nejvyšší úroveň obsahu DON byla zjištěna ve sklizni roku 2009 a odpovídaly tomu také výjimečně časté nálezy patogena F. graminearum v tomto roce. V ostatních letech na ječmeni dominovalo F. poae.