Lípová 15, 120 44 Praha 2 | Email: kvas@beerresearch.cz | Tel.: +420 224 900 129 | Fax: +420 224 290 618
Kvasny Prum. 2003; 49(9): 260-263 | DOI: 10.18832/kp2003017
Vpráci byl sledován vliv intenzity praní sbíraných kvasnic po druhém nasazení a doby uchovávání pod vodou na jejich vlastnosti. Byly použity tři kmeny kvasnic spodního kvašení s rozdílnými genetickými vlastnostmi.Počet mrtvých buněk ve sbíraných kvasnicích byl stanoven jednak barvením methylenovou modří s mikroskopickým vyhodnocením, jednak barvením fluorescenčním barvivem propidium jodid s analýzou na průtokovém cytometru. Stanovení na průtokovém cytometru dávalo nižší hodnoty, ale trendy rozdílů spolu korelovaly. Při pětinásobném promytí kvasnic vodou 4 °C teplou se u všech kmenů do různé míry postupně zvyšovaly hodnoty vitality stanovené acidifikačním testem. Rozsah odstraňování nečistot jednotlivými kroky praní byl stanoven analýzou na průtokovém cytometru. Tímto postupem lze účinnost pracího postupu monitorovat a kvantifikovat například číselným vyjádřením poměru nečistot a kvasinek prošlých měřicí celou. Během skladování pod vodou 4 °C teplou rostl v čase počet mrtvých buněk v populaci a zhoršoval se jejich celkový fyziologický stav. Klesaly střední hodnoty fluorescence fluoresceinu a snižovala se rovněž intenzita fluorescence akriflavinu. Nejvýraznější pokles kritérií fyziologického stavu v pátém dni skladování byl v souladu s nejvyšším poklesem viabilních buněk v populaci u všech hodnocených kmenů. Změny se projevovaly nejméně u kmene č. 2, nejvyšší rozdíly sledovaných vlastností byly zjištěny u kmene č. 95.
Zveřejněno: 1. září 2003