Kvasny Prum. 2012; 58(3): 62-65 | DOI: 10.18832/kp2012007

Faktory ovlivňující gushing.Recenzovaný článek

Sylvie BĚLÁKOVÁ, Karolína BENEŠOVÁ, Renata MIKULÍKOVÁ, Zdeněk SVOBODA
Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a.s., Sladařský ústav Brno, Mostecká 7, 614 00 Brno, Česká Republika

Byla stanovena predikce gushingu v 15 vzorcích zrna ječmene jarního a gushing ve sladu. U těchto vzorků byl sledován obsah deoxynivalenolu, koncentrace ergosterolu, aktivita enzymů 1,3-β-glukanasy a chitinasy a obsah šťavelanů. U všech vzorků ječmene byl naměřen nulový gushingový potenciál. Gushing ve sladu se pohyboval v rozmezí 4-39 ml. Koncentrace deoxynivalenolu byla na velmi nízké hladině ve všech sledovaných vzorcích. Aktivita stresových proteinů byla vyšší u sladů, které pocházely z lokality Domanínek. Obsah šťavelanů neměl pravděpodobně vliv na vznik gushingu ve sladu.

Klíčová slova: ječmen, slad, gushing, stresové proteiny

Vloženo: 25. listopad 2011; Přijato: 1. únor 2012; Zveřejněno: 1. březen 2012 

Reference

  1. Abramson, D., Gan, Z., Clar, R., Gilbert, J., Marquardt, R., 1998: Relationships among deoxynivalenol, ergosterol and Fusarium exoantigens in Canadian hard and soft wheat. Ont.J.Food Microbiol. 95: 217-224. Přejít k původnímu zdroji...
  2. Basařová, G., Šavel, J., Basař, P., Lejsek, T., 2010: Pivovarství: Teorie a praxe výroby piva. VŠCHT, Praha. ISBN 978-80-7080-734-7.
  3. Benešová, K., Psota, V., Mikulíková, R., Běláková, S., Svoboda, Z., 2011: Patogenní metabolity v obilkách ječmene a jejich vliv na kvalitu sladovnického ječmene a sladu.Kvasny Prum.57(7-8):215-218. Přejít k původnímu zdroji...
  4. EUR-Lex. [Online] http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ[Cit.2011-09- 08 8].
  5. Getranke-Fachverlag, H. C., 1998: European Brewery Convention. Analytica EBC. Grundwerk : s.n.
  6. Havlová, P., Sypecká, Z., Nevrklová, M., 2003:Stanovení deoxynivalenolu (DON) ve sladu vyrobeném z ječmenů cíleně infikovaných ilzoláty Fusarium spp. Kvasny Prum. 49 (6): 146-153. Přejít k původnímu zdroji...
  7. Havlová, P., Šusta, J., 1997: Stanovení kyseliny šťavelové ve sladu a pivu. Kvasny Prum. 43 (2): 37-38. Přejít k původnímu zdroji...
  8. Heřmanová, V., Bárta, J., Čurn, V., 2006: Antifungální proteiny rostlin - klasifikace, charakteristika, možnosti využití, 100: 495-500.
  9. Jedličková, L., Gadas, D., Havlová, P., Havel, J., 2008: Determination of Ergosterol Levels in Barley and Malt Varieties in the Czech Republic via HPLC. J.Agric.Food Chem. 56: 4092-4095. Přejít k původnímu zdroji...
  10. Kosař, K., 2010: Způsob stanovení konečného přepěňování baleného piva vlivem ječmene. CZ Patentový spis 302041, září 14, 2010.
  11. Pfohl-Leszkowicz, A., Manderwille, R. A., 2007: An overview on toxicity and carcinogenicity in animals and humans. Molecular Nutrition and Food Research. 51. Přejít k původnímu zdroji...
  12. Polišenská, I., 2011: Jakost obilovin 2010. Obilnářské listy 19(1): 9-12.
  13. Sarlin, T., Nakari-Setala, T., Linder, P., Pentila, M., Haikara, A., 2005: Fungal hydrophobins as predictors of the gushing activity of malt. J.Inst.Brew. 111(2): 105-111. Přejít k původnímu zdroji...
  14. Shokribousjein, Z., M., Deckers, S., Gebruers, K., Lorgouilloux, Y., 2011: Hydrophobins, beer foaming and gushing. Cerevisia, 35(4). Přejít k původnímu zdroji...
  15. Váňová, M., Hajšlová, J., Polišenská, I., Jirsa, O., Klemová, Z., 2009: Výskyt mykotoxinů v zrnu ozimé pšenice při různých způsobech zpracování půdy ve vztahu k předplodině a počasí v daném roce. Obilnářské listy 115(4): 115-118.
  16. Velíšek, F., 2002: Chemie potravin 3. 2. upravené vydání.Tábor: Oassia, 2002.
  17. Zollner, P., Mayer-Helm, B., 2006: Trace mycotoxin analysis in complex biological and food matrices by liquid. Journal of Chromatography A. 1136(2): 123-169. Přejít k původnímu zdroji...
  18. Žabka, M., Jegorov, A., 2002: Návrat houby, jež dala vzniknout jménu trichotheceny. Chemické listy 96: 607-610.

Zpět na obsah