Kvasny Prum. 2013; 59(6): 167-170 | DOI: 10.18832/kp2013016

Srovnání rosé vín dle obsahu vybraných fenolických látek a antiradikálové aktivity.Recenzovaný článek

Radek SOTOLÁŘ, Michal KUMŠTA, Mojmír BAROŇ, Petra MATEICIUCOVÁ, Barbora NÁDENÍČKOVÁ
Mendelova univerzita v Brně, Zahradnická fakulta, Ústav vinohradnictví a vinařství, Valtická 337, 69144 Lednice, Česká republika

Rosé vína jsou populární nejen v České republice, ale i jinde ve světě a jejich popularita stoupá. Vyrábí se nejčastěji z tradičních modrých odrůd jako 'Rulandské modré', 'Frankovka', 'Zweigeltrebe', 'Merlot' a 'Cabernet Sauvignon'. Pozvolna se však setkáváme i s rosé víny vyrobenými z nově registrovaných interspecifických odrůd, jako např. 'Laurot' či 'Cerason'. Pro analýzy byla zhotovena vína ze tří tradičních odrůd a tří interspecifických odrůd (konkrétně 'Rulandské modré', 'Merlot', 'Frankovka', 'Laurot', 'Cerason' a 'Kofranka'). Provedla se základní analytická stanovení daných vín a dále měření spektrofotometrická, tj. stanovení celkových polyfenolů, flavanolů, anthokyanů, redukční síly, antiradikálové aktivity a optické hustoty na vlnové délce 280 nm (OD280). Výsledky ukázaly, že nejvíce fenolických látek i nejvyšší antiradikálovou aktivitu vykazovala odrůda 'Laurot'. Tato odrůda oproti ostatním testovaným interspecifickým (PIWI) odrůdám dává navíc i vína s nižší barevnou intenzitou, obdobně jako 'Frankovka'. Závěrem lze říci, že testované novější odrůdy vykazovaly vyšší antiradikálovou aktivitu a tím i více předpokládaných zdraví prospěšných látek. Vína byla intenzivně ovocná a svěží. Tyto odrůdy mimo dostatku kyselin, disponují i vyšší odolností k houbovým chorobám, díky čemuž se zdají být zvláště zajímavé zejména pro výrobu rosé vín.

Klíčová slova: interspecifická odrůda, zdraví prospěšné látky, antiradikálová aktivita, redukční síla, flavanoly

Vloženo: 6. leden 2013; Přijato: 28. březen 2013; Zveřejněno: 1. červen 2013 

Reference

  1. Arnous, A., Makris, D.P., Kefalas P., 2001: Effect of principal polyphenolic components in relation to antioxidant characteristics of aged red wines. J. Agric. Food Chem., 49(12): 5736-5742. ISSN: 1520-5118. Přejít k původnímu zdroji...
  2. Balík, J., 1998: Determination of color intensity and optical density in Viticulture - instructions to laboratory exercises, MZLU Brno: 46-48. ISBN: 80-7157-317-5.
  3. Baroň, M., Kumšta, M., Bábíková, P., Sotolář, R., 2010: Interspecific vs. traditional varieties for rosé wines production. Acta Universitatis Agriculturae et Silviculturae Mendelianae Brunensis. 2010. sv. LVIII, č. 5: 21-26. ISSN 1211-8516. Přejít k původnímu zdroji...
  4. Li, Y.-G., Tanner, G., Larkin, P., 1996: The DMACA-HCl protocol and the treshold proanthocyaninidin content for bloat safety in forage legumes. J. Sci. Food Agric. (70): 89-101. ISSN: 1097-0010. Přejít k původnímu zdroji...
  5. Pulido, R., Bravo, L., Saura-Calixo, F., 2000: Antioxidant activity of dietary polyphenols as determined by a modified ferric reducing/ antioxidant power assay. J. Agric. Food Chem. 48(08): 3396-3402. ISSN: 1520-5118. Přejít k původnímu zdroji...
  6. Somers, T.C., Evans, M.E., 1977: Spectral evaluation of young red wines: anthocyanin equilibria, total phemnolics, free and molecular SO2, "chemical age". J. Sci. Food Agric. (28): 279-287. ISSN: 1097-0010. Přejít k původnímu zdroji...
  7. Stávek, J., Balík, J., 2009: Možná unifikace označení barev rosé v praxi. In Stávek, J. - Balík, J. Rosé 2009 - odborná vinařská konference s mezinárodní účastí. MZLU v Brně, 2009: 14-15. ISBN 978-80-7375-295-8.
  8. Waterman, P.G., Mole, S., 1994: Analysis of Phenolic Plant Metabolites; Blackwell Scientific Publ.: Oxford: 83-91. ISBN: 978-0-632-02969-2
  9. Zoecklein, B.W., Fugelsang, K.C., Gump, B.H., Nury, F.S., 1990: Production Wine Analysis; Van Nostrand Reinhold Publ.: New York: 129-168. ISBN: 978-1-4615-8148-2 Přejít k původnímu zdroji...

Zpět na obsah