Kvasný Průmysl, 1983 (roč. 29), číslo 9
Způsob hodnocení texturních technologických a sorpčních vlastností adsorbentu polyfenolových látek Sorbamid.Recenzovaný článek
G. BASAŘOVÁ, J. ŠKACH, V. KUBÁNEK, B. VERUOVIČ
Kvasny Prum. 1983; 29(9): 193-200 | DOI: 10.18832/kp1983035 
Na příkladu polyamidového adsorbentu polyfenolů Sorbamid se dokumentuje způsob hodnocení vlivu přípravy, a to hmotnostního poměru základních surovin, teploty a doby rozpouštění poly-6-kaprolaktamu v 6-kaprolaktamu na rozdíly v měrném povrchu, objemu a středním poloměru pórů tohoto přípravku, dále sorpční kapacita jednak na základě množství vázaného rutinu 1 g Sorbamidu, jednak podle procentního podílu úbytku celkových polyfenolů a anthokyanogenů při aplikaci sorbetu do piva. Technologické vlastnosti Sorbamidu se stanovili na základě sypné hmotnosti, objem za mokra a filtračního odporu při dávkování s běžnými směsmi křemeli. Diskutované...
Náhrada sladu kukuřicí a ječmenem při výrobě piva.Recenzovaný článek
B. ABRAMOVIČ
Kvasny Prum. 1983; 29(9): 200-205 | DOI: 10.18832/kp1983036
Čtvrtprovozní a provozní várky s náhradou sladu kukuřicí (do 50 %) a kukuřicí s ječmenem (20 % + 20 %). Piva s uspokojivou kvalitou se získala až do 30 - 40 % surogace s použitím enzymů s amylázovou, proteázovou a beta-glukanázovou aktivitou (Novo-Industri Dánsko, Naarden Int. Holandsko). Oproti sladovaným várkám snižuje se u sufigovaných mladin a piv obsah a-aminodusíku, ostatních N-látek, barvy, polyfenolů a anthokyanogenů. Při vhodné kombinaci enzymů lze dosáhnout příznivých výsledků ve využití extraktu, v prokvašení mladin a v ekonomickém efektu.
Stimulátory růstu při výrobě krmných etanolových kvasnic.Recenzovaný článek
L. ADÁMEK, M. RUT, F. ŠTROS
Kvasny Prum. 1983; 29(9): 205-208 | DOI: 10.18832/kp1983037
Při výrobě krmných etanolových kvasnic se jako zdroj stimulačních látek používají melasové lihovarské výpalky. Jako další zdroje byly zkoušeny autolyzátu S. cerevisiae, T. ethanolitolerans a supernatant po terminaci kvasničného mléka provozního kmene. Autolyzátu byly neúčinné ale supernatant po termizaci vykazoval srovnatelnou, nebo větší účinnost než melasové výpalky. Ztráty finálního produktu vzniklé při termizaci kvasničného mléka jsou z části nebo úplně kompenzovány stimulačním efektem přidaného supernatantu.Pro provozní podmínky byl z matematických vztahů odvozen nejekonomičtější způsob zpracování kvasničného mléka a dávek supernatantu...
Biosyntéza L-lysinu u kmene Corynebacterium glutamicum 10-20/60.Recenzovaný článek
F. SMÉKAL, N.I. ŽDANOVA, T.V. LEONOVA, Z.M. ZAJCEVA
Kvasny Prum. 1983; 29(9): 208-210 | DOI: 10.18832/kp1983038
Produkční mutanta Corynebacterium glutamicum 10-20/60, vyžadující k růstu homoserin a současně je rezistentní na S-aminoetylcystein, hromadí se ve fermentačním médiu na klasických zdrojích uhlíku (sacharosa, melasa) L-lysin podobně jako na nestandardních uhlíkatých surovinách (kyselině octové hydrolyzátech cereálních škrobů, kombinacích melasa - acetát a enzymových hydrolyzátech papíru). Univerzální asimilací různých uhlíkatých zdrojů, odpovídající produkci L-lysinu a způsobu fermentace se uvedená mutanta podobá produkčnímu kmenu Bravibacterium flavum se stejnou genetickou determinací.