Kvasny Prum. 1959; 5(10): 233-236 | DOI: 10.18832/kp1959030

K otázce mikrobiální syntézy tuku pomocí kvasinky Rhodotorula gracilis.Recenzovaný článek

R. PRAUS, J. PROTIVA, J. DYR

Tato práce upozorňuje na možnost využití surovin, odpadající při výrobě glukosy ze škrobu. Pro biosynthesu tuku pomocí Rhodotorully gracilis je dextroner mimořádně vhodný, neboť neobsahuje téměř žádný dusík. Lze se právem domnívat, že po adaptaci kvasinek na dextroner bylo dosaženo stejných výsledků jako na glukose, tj. tukového koeficientu přes22 a tučnost kvasničné sušiny přes 70%. Při práci v provozním měřítku je ovšem nezbytné uvážit vztah mezi dobou fermentace a dosaženým tukovým koeficientem, neboť je nesporné, že značná část výrobních nákladů při samotné fermentaci připadá na spotřebu tepelné a elektrické energie. Pokusili jsme se v laboratorním měřítku nalézt závislost mezi délkou kvasné doby a produkcí tuku. I když po 60 h kultivace získáme absolutně větší množství tuku, jeho cena přepočtená na váhovou jednotku bude vyšší než při přerušení fermentace po 40 h, a to tím vyšší, čím větší podíl na celkovém nákladu bude zaujímat položka připadající na udržení fermentace v chodu. Je však třeba připomenout, že ke konci tučnění značně stoupá obsah dalších cenných složek kvasničné sušiny, např. karotenoidů. Soudíme, že mikrobiální synthesa tuku, provitaminu A, torulenu, jako vhodného barviva v potravinářském (tukovém) průmyslu a provitaminu D zasluhuje pozornost a jak ukázaly výsledky naší práce, jsou dány předpoklady pro 1/4 až 1/2 provozní výzkum.

Klíčová slova: Rhodotorula gracilis, tuk, syntéza

Zveřejněno: 1. říjen 1959