Lípová 15, 120 44 Praha 2 | Email: kvas@beerresearch.cz | Tel.: +420 224 900 129 | Fax: +420 224 290 618
Kvasny Prum. 2006; 52(2): 38-40 | DOI: 10.18832/kp2006004
Současné analýzy sekundárních metabolitů chmelu potvrzují úlohu chmelu jako plodiny, která je "molekulární továrnou" a zdrojem pro nová léčiva. Současná studia se zaměřila především na prenylované flavonoidy a na biochemický potenciál xanthohumolu jako chemopreventivního a protirakovinného agens, působícího na všech stadiích vývoje rakoviny. Současný poznatek, že xanthohumol může být přeměněn na nejúčinnější rostlinný fytoestrogen 8-prenylnaringenin působením lidské střevní mikroflóry, zvyšuje jeho dostupnost z přirozených chmelových produktů. Na trh byl uvolněn první opravdový medikament vyrobený z chmelu, tzv. MenoHop, který se užívá jako doplněk stravy pro překonání negativních symptomů klimakteria. Paralelně je zde zvyšující se úsilí využít molekulární genetiku k přípravě nových odrůd chmelu s vyšším obsahem prenylflavonoidů. V našich studiích jsme identifikovali rodinu chmelových genů chs_H1 kodeterminující biosyntézu prenylovaných chalkonů. Dle analýzy tzv. promotorových úseků jsou uvedené geny regulovány pomocí faktorů MYB R2R3. Dvě úplné kopie genů pro faktory R2R3 nazvané HlMyb1 a HlMyb5 byly klonovány z českého chmelu Osvald 72. V našich experimentech bylo navíc zjištěno, že dokonce MYB faktor z huseníčku, nazvaný PAP1, stimuluje produkci chalkonů působením na přirozené chmelové geny chs_H1. Díky těmto zjištěním se očekává, že tzv. biotechnologie MYB povede k přípravě chmelových GMO jako nového výchozího materiálu pro šlechtění chmelu.
Zveřejněno: 1. únor 2006