Kvasny Prum. 2011; 57(7-8): 219-222 | DOI: 10.18832/kp2011022

Neškrobové polysacharidy v souboru odrůd ječmene jarního.Recenzovaný článek

Pavel MACHÁŇ, Jaroslava EHRENBERGEROVÁ, Eva KLÍMOVÁ, Karolína BENEŠOVÁ, Kateřina VACULOVÁ
1 Mendelova univerzita v Brně, Zemědělská 1, 613 00 Brno
2 Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a. s., Sladařský ústav Brno, Mostecká 7, 614 00 Brno
3 Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž, s. r. o., Havlíčkova 2787, 767 01 Kroměříž

Ječmen je nejen základní vstupní surovinou výroby sladu, ale v současnosti nachází využití zejména při výrobě funkčních potravin. Pro zpracování ječmene je kritický obsah neškrobových polysacharidů, které negativně ovlivňují technologii výroby piva, proto je jejich obsah pro toto zpracování požadován co nejnižší. Neškrobové polysacharidy jsou však součástí dietetické vlákniny, pro výrobu funkčních potravin je proto jejich vyšší obsah žádoucí. Mezi hlavní neškrobové polysacharidy zrna ječmene patří zejména arabinoxylany a beta- glukany. Neškrobové polysacharidy byly stanovovány ve vzorcích zrna ječmene sklizených v roce 2010 ze dvou lokalit a dvou úrovní chemického ošetření. Na obsah neškrobových polysacharidů byl zjištěn statisticky významný vliv genotypu, lokality i úrovně ošetření. Průměrný obsah arabinoxylanů byl 4,95 %, beta-glukanů 4,04 %. Mezi arabinoxylany a beta-glukany byla zjištěna statisticky významná negativní závislost (r = -0,64*).

Klíčová slova: ječmen, neškrobové polysacharidy, funkční potraviny

Vloženo: 17. květen 2011; Přijato: 20. červen 2011; Zveřejněno: 1. červenec 2011 

Reference

  1. Velíšek, J.: Chemie potravin. Ossis, Tábor, 2002, 331 p., ISBN 8086659-00-3.
  2. Bamforth, C. W., Kanauchi, M.: A simple model for the cell wall of the starchy endosperm in barley J. Inst. Brew. 107, 2001, 235. Přejít k původnímu zdroji...
  3. Newman, R. K., Newman, C. W.: Barley for Food and Health, Science, Technology and Products. Wiley, 2008, 245, ISBN 978-0470-10249-7. Přejít k původnímu zdroji...
  4. Bhatty, R. S.: The Potential of Hull-less Barley. Cereal Chemistry 76, 1999, 589-599. Přejít k původnímu zdroji...
  5. Douglas, S.G.: A rapid method for the determination of pentosans in wheat flour. Food Chem. 7, 1981, 139-145. Přejít k původnímu zdroji...
  6. Aastrup, S., Jorgensen, K. G.: Application of the calcofluor flow injection analysis method for determination of betaglucan in barley, malt, wort and beer. J Am Soc Brew Chem. 46, 1988, 76-81. Přejít k původnímu zdroji...
  7. Wang, J. M., Zhang, G. P., Chen, J. X., Wu, F. B.: The changes of beta-glucan content and beta-glucanase activity in barley before and after malting and their relationships to malt qualities. Food Chemistry 86, 2004, 223-228. Přejít k původnímu zdroji...
  8. Ehrenbergerová, J., Belcrediová, N., Havlová, P., Rožnovský, J., Vejražka, K., Vaculová, K.: Effect of weather conditions and genotype on the content of non-starch polysaccharides in spring barley breeding.2005.Tagungsband der 56.Jahrestagung derVereinigung der Pflanzenzüchter und Saatgutkaufleute Österreichs, 22.-24. November 2005, Raumberg-Gumpenstein, 25-29.
  9. Ehrenbergerová, J., Březinová Belcredi, N., Psota, V., Hrstková, P., Cerkal, R., Newman, C. W.: Changes Caused by Genotype and Environmental Conditions in Beta-Glucan Content of Spring Barley for Dietetically Beneficial Human Nutrition. Plant Foods Hum Nutr. 63, 2008, 111-117. Přejít k původnímu zdroji...
  10. Psota,V., Ehrenbergerová, J., Havlová, P., Hartman, J.:Beta- Glucan Content in Caryopses, Malt and Wort of the Selected Spring Barley Varieties. Mschr. Brauwissenschaft 55, 2002, 10-14.
  11. Bhatty, R.S.:Production of Food Malt from Hull-less Barley.Cereal Chem. 73, 1996, 75-80.

Zpět na obsah