Kvasny Prum. 2011; 57(7-8): 266-271 | DOI: 10.18832/kp2011030

Chmelové silice ve vybraných odrůdách z různě starých chmelnic.Recenzovaný článek

Helena PLUHÁČKOVÁ, Jaroslava EHRENBERGEROVÁ, Pavel KRETEK, Blanka KOCOURKOVÁ
Mendelova univerzita v Brně, Zemědělská 1, 613 00 Brno

Cílem práce bylo zhodnotit vlastnosti chmelových hlávek z různě starých chmelnic u odrůd pěstovaných v Tršické chmelařské oblasti. Předmětem hodnocení byly odrůdy Žatecký poloraný červeňák - tradiční forma, Žatecký poloraný červeňák - ozdravená forma, dále odrůdy Premiant a Sládek. Hlávky chmele byly odebrány při sklizni v roce 2009 a v roce 2010. Vzorkování hlávek při sklizni proběhlo podle obecných zásad pro odběr vzorků. Z průměrného vzorku byl podle ČSN 46 2520-4 a 5 stanoven obsah cizích a chmelových příměsí. Dále byl stanoven obsah silic v chmelových hlávkách destilací vodní párou, podle metodiky, kterou uvádí Krofta. Vzhledem k možnostem stanovení byla tato metoda pro naše potřeby modifikována a využívá se destilační aparatura podle Českého lékopisu 2009 na stanovení silic v rostlinných drogách. Jednotlivé odrůdy byly hodnoceny každá zvlášť, vzhledem k rozdílnému stáří chmelnic. Dále byl hodnocen výnos chmelových hlávek. Z výsledků jsou patrné rozdíly ve výnosech, obsahu chmelových příměsí i obsahu silic. U odrůdy Žatecký poloraný červeňák - tradiční forma byl výnos u obou různě starých chmelnic vyšší v roce 2010. Obsah příměsí byl v roce 2009 vyšší, ve srovnání s rokem 2010. Obsah silice byl v obou sledovaných letech nižší u starších chmelnic. U odrůdy Žatecký poloraný červeňák - ozdravená forma byly výnosy v roce 2009 a 2010 nejvyšší ze vzorků 15leté chmelnice a nejnižší u nejmladší chmelnice (9leté). Obsahy příměsí měly v roce 2009 nejnižší hodnoty vzorky z nejmladších chmelnic (9 a 10leté) a nejvyšší hodnoty byly ve vzorcích starších chmelnic (12 až 17leté). V roce 2010 byl tento trend podobný. Z hlediska obsahu silic byl zaznamenán jednoznačný trend, kdy jejich obsah klesal v závislosti na stáří chmelnice. Odrůda Sládek poskytla nejnižší výnos u mladších chmelnic a vyšší u starších chmelnic. Obsah příměsí v roce 2009 klesal v závislosti na stáří chmelnice, výjimkou byla 7letá chmelnice. V roce 2010 naopak obsah příměsí stoupal v závislosti na stáří, pouze u vzorků 8leté chmelnice byl nižší. Obsah silice byl v obou letech nejvyšší u nejmladších chmelnic a dále klesal v závislosti na stáří chmelnice

Klíčová slova: biologické příměsi, výnos, obsah silice, stáří chmelnice

Vloženo: 25. květen 2011; Přijato: 20. červen 2011; Zveřejněno: 1. červenec 2011 

Reference

  1. Steiner, S. H.: Entcheidungsdaten für den Hopfeneinkauf. GmbH, Mainburg, Germany, 2010.
  2. Altová, M.: Situační výhledová zpráva chmel, pivo. Ministerstvo zemědělství, Praha, 2010, 60s., ISBN 978-80-7084-901-9.
  3. Kovařík, M.: Český chmel 2010. Ministerstvo zemědělství, Praha, 2010, 31s., ISBN 978-80-7084-933-0.
  4. Rosa, Z.: Český chmel 2009. Ministerstvo zemědělství, Praha, 2010, 31s., ISBN 978-80-7084-853-1.
  5. Bamforth, C. W.: Beer, Health and Nutrition. Blackwell Science Ltd a Blackwell Publishing company. 2010, 179s., ISBN 0-632-06446-3.
  6. Nováková, B., Šedivý, Z.: Praktická aromaterapie. Pragma, 1996.
  7. Čepička, J., in Prugar, J.: Kvalita rostlinných produktů na prahu 3. tisíciletí. VÚPS, Praha, 2008, 327, ISBN 978-80-86576-28-2.
  8. Kroupa, F.: Objektivní charakteristika chmelového aroma českých chmelů a chmelových výrobků. Disertační práce.VŠCHT v Praze, Fakulta potravinářské a biotechnologické technologie, 2007
  9. Rybáček, V., et al.: Chmelařství. SZN Praha, 1980, 426 s., ISBN 07-068-80.
  10. Verzele, M.:100 years of hop chemistry and its relevance to brewing. J. Inst. Brew. 92, 1986, 32-48. Přejít k původnímu zdroji...
  11. Moll, M., et al.: Beers and Coolers. Intercept Ltd., Andocer, 1991
  12. De Keukeleire, D.: International Symposium. Brussels, 1993.
  13. Krofta, K.: Hodnocení kvality chmele. Metodika pro praxi 4/08, Chmelařský institut s.r.o., Žatec, 2008, 50 s., ISBN 978-80-86836-84-3.

Zpět na obsah