Kvasny Prum. 2011; 57(11-12): 417-423 | DOI: 10.18832/kp2011045

Obsah elementární mědi ve chmelu po opakovaných aplikacích měďnatých fungicidů.Recenzovaný článek

Karel KROFTA, Josef JEŽEK, Tomáš KUDRNA
Chmelařský institut s.r.o., Kadaňská 2525, 438 46 Žatec

Obsahy mědi v hlávkách se pohybují do 500 mg/kg, pokud celková dávka aplikované mědi nepřesáhne množství 15 kg/ha chmelnice. Obsahy mědi na listech, při stejné aplikační dávce, jsou zhruba 2 až 5krát vyšší. Aplikace 5 kg mědi na hektar chmelnice vzrostlého porostu odrůdy Agnus zvýší obsah mědi na chmelových listech min. o 1000 mg/kg. V hlávkách v období intenzivního zrání vede stejná dávka mědi ke zvýšení o cca 300 mg/kg. Těsné korelace mezi dávkou aplikované mědi a jejím obsahem ve chmelu však neexistují. Měď se z listů do sklizených hlávek dostává ve formě biologických příměsí. Časový průběh obsahu mědi v hlávkách má sestupný trend, který je dán především postupným zvětšováním jejich velikosti během zrání. Obdobný trend na listech ukazuje, že zde hrají roli i povětrnostní vlivy, zejména smývání, popř. rozpouštění měďnatých sloučenin atmosférickými srážkami. Hodnota přiroze ného pozadí obsahu elementární mědi ve chmelu je do 20-25 mg/kg.

Klíčová slova: chmel, měď, peronospora chmelová, fungicidy

Vloženo: 28. květen 2011; Přijato: 20. říjen 2011; Zveřejněno: 1. listopad 2011 

Reference

  1. Vostřel, J., Klapal, I., Kudrna, T.: Metodika ochrany hybridních odrůd chmele proti peronospoře chmelové. Metodika pro praxi 8/08. Chmelařský institut Žatec, 2008. ISBN 978-80-86836-75-1.
  2. Vostřel, J., Klapal, I., Kudrna, T.: Ochrana ozdraveného ŽPČ a hybridních odrůd chmele proti peronospoře chmelové v tršické chmelařské oblasti. Metodika pro praxi 8/10. Chmelařský institut Žatec, 2010. ISBN 978-80-87357-08-8.
  3. Marsh, R.W., Martin, H., Munson, R.G.: Studies upon the copper fungicides; the distribution of fungicidal properties among certain copper compounds. Annals of Appl. Biology 24, 1937, 853- 866. Přejít k původnímu zdroji...
  4. Sommer, A. L.: Copper as an essential for plant growth. Plant Physiology 6, 1931, 339- 345. Přejít k původnímu zdroji...
  5. Yruela, I.: Copper in plants. Braz. J. Plant Physiology 17, 2005, 145- 156. Přejít k původnímu zdroji...
  6. Tesař, S., et al.: Výživa rostlin a hnojení, Praha, 1992, 118. ISBN 80-85467-99-2.
  7. Shorrocks, V. M., Alloway, B. J.: Copper in plant, animal and human nutrition. Copper Development Association, 1988.
  8. Portner, J., Rossbauer, G., Bauer, M.: Nährstofaufnahme des Hopfens. Hopfen-Rundschau, Nr. 5, 2006, 116-120.
  9. Čejka, P., Kellner, V., Frantík, F.:Význam mědi v pivovarské technologii. Kvasny Prum. 35, 1989, 131-136. Přejít k původnímu zdroji...
  10. Morimoto, M.: Effect of Bordeaux mixture treatment on blackcurrant/muscat like odors in hops and beer. J. Am. Soc. Brew. Chem. 68, 2010, 30- 33. Přejít k původnímu zdroji...
  11. Irwin, A. J., Barker, R. L., Pipasts, P.: The role of copper, oxygen and polyphenols in beer flavor instability.J.Am.Soc.Brew.Chem. 49, 1991, 140-149. Přejít k původnímu zdroji...
  12. Bamforth, C. W.: The science and understanding of the flavour stability of beer: a critical assessment. Brauwelt International, 1999(2) 98-110.
  13. Mäder, C., Sommer, G., Thurl, S.: Veränderung der Gehalte der Spurenelemente Blei, Cadmium, Kupfer und Zink während der Bierherstellung. Monatschr. Brauwiss. 50, 1997, 138-141.
  14. Dostálek, P., Čepička, J., Enge, J., Koplík, R., Čurdová, E.: Pivo jako nápoj s nejnižším obsahem těžkých kovů. Kvasny Prum. 47, 2001, 327-330.
  15. Krofta, K., Frantík, F.: Těžké kovy a chmel. Chmelařství 68, 1995, 13-17.
  16. Donhauser, S., Geiger, E., Jacob, F.: Kritische Spurelemente in Hopfen und Hopfenprodukten. Brauwelt 127, 1987, 52-59.
  17. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 298/1997. Sbírka zákonů č. 298/1997, 5474.
  18. Krofta, K.: nepublikované výsledky, 2009.
  19. Krofta, K.:Zpráva o provedení reziduálního pokusu přípravku Curenox 50. Chmelařský institut Žatec, 2002.
  20. Krofta, K., Frantík, F., Kellner, V.: Výskyt vybraných těžkých kovů ve chmelu. Kvasny Prum. 40, 1994, 329-333. Přejít k původnímu zdroji...

Zpět na obsah