Kvasny Prum. 2013; 59(1): 2-13 | DOI: 10.18832/kp2013001

VITAL - česká hybridní odrůda chmele - část I.Recenzovaný článek

Karel KROFTA, Josef PATZAK, Vladimír NESVADBA, Alexandr MIKYŠKA, Martin SLABÝ, Pavel ČEJKA
1 Chmelařský institut s. r. o., Kadaňská 2525, 438 46 Žatec
2 Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a.s., Lípová 15, 120 44 Praha 2

Odrůda Vital byla registrována v roce 2008. Geneticky je nejvíce příbuzná další české odrůdě Agnus. Výnosový potenciál je 2 až 2,5 t/ha. Obsahem alfa kyselin v intervalu 10 až 15 % hm. se odrůda Vital řadí mezi hořké chmele. Vysoký je i obsah beta kyselin v rozmezí 6 až 10 % hm. stejně jako obsah chmelových silic, 1,5-2,5 g/100 g. Složení silic je typické obsahem farnesenu a humulenu do 5 % rel. a vysokým obsahem selinenů v intervalu 7-15 % rel. Nejvýznamnějším znakem odrůdy Vital je vysoký obsah desmethylxanthohumolu (DMX). DMX je znám jako prekurzor 8-prenylnaringeninu, vysoce účinného fytoestrogenu. Díky vysokému obsahu této látky je odrůda Vital perspektivní i pro nepivovarské využití např. ve farmacii či pro výrobu doplňků stravy. V zelených hlávkách činí obsah DMX až 0,50-0,70 % hm. Vzhledem k omezené stabilitě DMX dochází již při sušení k poměrně významným ztrátám, při provozních teplotách sušení 55-60 °C činí ztráta DMX více než 30 % rel. Pro využití k nepivovarským účelům bude nutno použít specifické režimy zpracování zeleného chmele jako je šetrné sušení v komorových sušárnách a uskladnění sušeného chmele v klimatizovaných skladech až do finálního zpracování - granulace nebo extrakce.

Klíčová slova: chmel, Humulus lupulus L., alfa-kyseliny, chmelové silice, prenyflavonoidy, DMX, DNA, genom

Přijato: 6. prosinec 2012; Zveřejněno: 1. leden 2013 

Reference

  1. Analytica EBC, 1998: 5th edition, European Brewery Convention, Carl-Hans Verlag, Nürnberg.
  2. ASBC, 1992: Methods of Analysis, 8th edition, American Society of Brewing Chemists, St.Paul, MI.
  3. Buckwold, V. E. et al., 2004: Antiviral activity of hop constituents against a series of DNA and RNA viruses. Antiviral Research, 61: 57-62. Přejít k původnímu zdroji...
  4. De Keukeleire, J., et al., 2003: Formation and Accumulation of Aplha Acids, Beta Acids, Desmethylxanthohumol and Xanthohumol during Flowering of Hops (Humulus Lupulus L.). J. Agric. Food Chem. 51: 4436-4441. Přejít k původnímu zdroji...
  5. Dorn, Ch. et al., 2010: Xanthohumol, a chalcon derived from hops, inhibits hepatic inflammation and fibrosis. Mol. Nutr. Food Res. 54: 1-9. Přejít k původnímu zdroji...
  6. Hadonou, A.M., Walden, R., Darby, P., 2004: Isolation and characterization of polymorphic microsatellites for assessment of genetic variation of hops (Humulus lupulus L.). - Mol. Ecol. Notes 4: 280-282. Přejít k původnímu zdroji...
  7. Gernhauser, C. et al., 2002: Cancer Chemopreventive Activity of Xanthohumol, a natural Product derived from Hop. Mol. Cancer Therapeutics, 1: 959-969.
  8. Hein, W., Pollach, G.,1997: New findings with the use of hop products in the sugar industry. Zuckeridustrie, 122, Nr. 12: 940-949.
  9. Hopunion LLC, 2011: Hop Variety Handbook, Yakima, Washington, USA.
  10. Hoywehhen, L., Biendl, M., Heyerick, A.,2010: Radical Scavenging Capacity of hop-derived Products. Brewing Science 63: 1-5.
  11. Jakše, J., Bandelj, D., Javorník, B., 2002: Eleven new microsatellites for hop (Humulus lupulus L.). Mol. Ecol. Notes 2: 544-546. Přejít k původnímu zdroji...
  12. Krofta, K., 2002: Obsah a složení chmelových pryskyřic žateckých chmelů z pohledu jejich pivovarské hodnoty. Disertační práce, VŠCHT v Praze.
  13. Krofta, K., Mikyška, A., Hašková, D., 2008: Antioxidant characteristics of hops and hop products. J. Inst. Brew. 114 (2): 160-166. Přejít k původnímu zdroji...
  14. Likens, S.T., Nickerson, G.B., Zimmermann, C.E., 1970: An Index of Deterioration in Hops (Humulus lupulus L.). ASBC Proceedings: 68-74. Přejít k původnímu zdroji...
  15. Lupinacci, E. et al., 2009: Xanthohumol from Hop (Humulus lupulus L.) Is an Efficient Inhibitor of Monocyte Chemoattractant Protein-1 anf Tumor Necrosis Factor-? Release in LPS-Stimulated RAW 264.7 Mouse Macrophages and U937 Human Monocytes. J. Agric. Food Chem. 57: 7274-7281. Přejít k původnímu zdroji...
  16. Milligan, S. et al., 2002: Oestrogenic activity of the hop phyto-oestrogen 8-prenylnaringenin. Reproduction 123: 235-242. Přejít k původnímu zdroji...
  17. Miranda et al., 2000: Antiproliferative and cytotoxic effects of prenylated flavonoids from hops in human cancer cell lines. Food and Chemical Toxicology 37: 271-285. Přejít k původnímu zdroji...
  18. Patzak, J., 2001: Comparison of RAPD, STS, ISSR and AFLP molecular methods used for assessment of genetic diversity in hop (Humulus lupulus L.). Euphytica 121: 9-18. Přejít k původnímu zdroji...
  19. Patzak, J., Vrba, L., Matoušek, J., 2007: New STS molecular markers for assessment of genetic diversity and DNA fingerprinting in hop (Humulus lupulus L.). Genome 50: 15-25. Přejít k původnímu zdroji...
  20. Possemiers, S. et al., 2005: Activation of Proestrogens from Hops (Humulus lupulus L.) by intestinal Microbiota; Conversion of Isoxanthohumol into 8-Prenylnaringenin. J. Agric. Food Chem. 53: 6281-6281. Přejít k původnímu zdroji...
  21. Probasco, G., Varnum, S., Perrault, J., Hysert, D., 2010: Citra-A New Special Aroma Hop Variety. MBAA Tech. Quarterly, 47 (4): 17-22. Přejít k původnímu zdroji...
  22. Sakamoto, K., Konings, W. N., 2002: Anti-Microbial Effects of Hop. Cerevisia, 27 (4):184-188.
  23. Siragusa, G. R. et al., 2008: Antimicrobial activity of lupulone against Clostridium perfringens in the chicken intestinal tract jejunum and caecum. J. Antimicrobial Chemotherapy, 61: 853-858. Přejít k původnímu zdroji...
  24. Sreèec, S. et al., 2011: Hop pellets Type 90:ESEM Studies of Grandular Trichomes Morphologicaal ans Structural Changes during the Different Phases of Hop Processing. Acta Alimentaria, 40 (2), 282-290. Přejít k původnímu zdroji...
  25. Štajner, N., Jakše, J., Kozjak, P., Javorník, B., 2005:The isolation and characterisation of microsatellites in hop (Humulus lupulus L.). Plant Sci. 168: 213-221. Přejít k původnímu zdroji...
  26. Stevens, J.F., Page, J.E., 2004: Xanthohumol and related prenylflavonoids from hops and beer: to your good health! Phytochemistry 65, 1317-1330. Přejít k původnímu zdroji...
  27. Takoi, K. et al., 2009: Identification and Characteristics of New Volatile Thiols Derived from the Hop (Humulus lupulus L.) Cultivar Nelson Sauvin. J. Agric. Food Chem. 57, 2493-2502. Přejít k původnímu zdroji...
  28. Van Opstaele et al., 2010: Analytical and Sensory Assessment of Hoppy Aroma and Bitterness of Conventionally Hopped and Advanced Hopped Pilsner Beers. J. Inst. Brew. 166 (4): 445-448. Přejít k původnímu zdroji...
  29. Zanoli, P., Zavatti, M., 2008: Pharmacognostic and pharmacological profile of Humulus lupulus L. J. Ethnopharmacology 116: 383-396. Přejít k původnímu zdroji...