Kvasny Prum. 2014; 60(2): 31-37 | DOI: 10.18832/kp2014004

Posklizňové dozrávání vybraných odrůd jarního ječmene v letech 2008-2011.Recenzovaný článek

Lenka SACHAMBULA, Vratislav PSOTA
VÚPS, a. s., Sladařský ústav, Mostecká 7, 614 00 Brno

V letech 2008-2011 bylo hodnoceno celkem 9 odrůd sladovnického ječmene (Aksamit, Aktiv, Blaník, Bojos, Kangoo, Radegast, Sebastian, Tolar a Xanadu). Hodnota energie klíčení 3 týdny po dosažení plné zralosti se pohybovala v průběhu testování na průměrné úrovni 88,6 %. Mezi testovanými odrůdami byl značný rozdíl, tento znak se pohyboval v rozmezí 42-100 %. Nejvyšší průměrné hodnoty energie klíčení 3 týdny po dosažení plné zralosti byly zjištěny u odrůd Aktiv, Kangoo, Sebastian a Xanadu, které se tak statisticky významně lišily od všech ostatních odrůd v souboru. Hodnota znaků popisujících intenzitu klíčení, tj. rychlost a index klíčení, se postupně zvyšovala a 12 týdnů po dosažení plné zralosti byla na úrovni 78,6 %, index klíčení měl hodnotu 6,8. Vliv odrůdy na rychlost klíčení postupně klesal, naopak vzrůstal vliv ročníku. Podobná tendence je i u indexu klíčení. V devátém a dvanáctém týdnu po dosažení plné zralosti je tento znak ovlivněn ze 30 % ročníkem a ze 30 % prostředím

Klíčová slova: dormance, odrůda ječmene, energie klíčení, rychlost klíčení, klimatické podmínky, lokalita

Vloženo: 5. srpen 2013; Přijato: 6. říjen 2013; Zveřejněno: 1. únor 2014 

Reference

  1. Basařová, G. (ed.), 1992: Pivovarsko-sladařská analytika 1. Merkanta, Praha.
  2. Benech-Arnold, R. L., 2002: Bases of pre-harvest sprouting resistance in barley: Physiology, molecular biology and environmental control of dormancy in barley grain. In: Barley science. Recent advances from molecular biology to agronomy of yield and quality. Food Product Press. New York.
  3. Bewley, J. D., Black M., 1982: Physiology and Biochemistry of Seeds in Relation to Germination. Vol. 2 Viability. Dormancy and Environmental Control. Springer - Verlag, Berlin. Přejít k původnímu zdroji...
  4. Cochrane, M. P., 1993: Effects of temperature during grain development on the germinability of barley grains. Aspects Appl. Biol. 36.
  5. EBC Analysis Committee, 2009: Analytica-EBC, Verlag Hans Carl Getränke-Fachverlag, Nürnberg.
  6. Lišková, M., Frančáková, H., 2012: Význam dormancie jačmeňa sladovníckeho na kvalitatívne parametre sladu. Slovenská poľnohospodárska univerzita, Nitra: 72.
  7. Psota, V., Šusta, J., Kosař, K., 1998: Homogenita a modifikace sladu II. Klíčení zrna, chuť piva. Kvasny Prum. 44: 126-129. Přejít k původnímu zdroji...
  8. Psota, V., Šebánek, J., 1999: Role fytohormonů v klíčení a sladování. Studijní Informace. Mimo řady, ÚZPI, Praha.
  9. Kastner, J., 1976: Zpracování sladů s vysokým obsahem bílkovin. Závěrečná zpráva 12/15. VÚPS Brno.
  10. Kastner, J., 1977: Zpracování ječmenů a sladů s vysokým obsahem bílkovin. Závěrečná zpráva 12/2, VÚPS Brno.
  11. Kastner, J., 1979: Vliv odrůdy na délku posklizňového dozrávání se zvláštním zřetelem na výhledové odrůdy. Urychlení posklizňového dozrávání ječmenů. Dílčí zpráva 3b/2, VÚPS Brno.
  12. Riis, P., Meiling, E., Peetz, J., 1995: Determination of germinative percentage and germination index - collaborative trial and ruggedness testing, J. Inst. Brew., 101(3): 171-175. Přejít k původnímu zdroji...
  13. Sponton, B. W., Jacobsen, J. V., Sherkat, F., Start, I. M., 2005: Changes in germination and malting quality during storage of barley. J. Inst. Brew., 111(1): 33-41. Přejít k původnímu zdroji...

Zpět na obsah