Kvasny Prum. 2014; 60(5): 114-122 | DOI: 10.18832/kp2014011

Odrůdy ječmene registrované v České republice v roce 2014.Recenzovaný článek

Vratislav PSOTA, Olga DVOŘÁČKOVÁ, Lenka SACHAMBULA, Milan NEČAS
1 VÚPS, a. s., Sladařský ústav, Mostecká 7, CZ-614 00 Brno
2 ÚKZÚZ, Národní odrůdový úřad, Hroznová 2, CZ-656 06 Brno

V České republice byly v roce 2014 registrovány sladovnické odrůdy jarního ječmene Britney, Francin, KWS Asta, KWS Irina, Montoya, Odyssey, Overture, RGT Otakar a SU Zaza. Nejvyšší obsah extraktu vykazovaly odrůdy KWS Asta a Overture (83,9 %). Všechny sledované odrůdy vykazovaly velmi dobrou až optimální úroveň proteolytického a amylolytického rozluštění. Nejvyšší hodnota dosažitelného stupně prokvašení byla u odrůd KWS Irina (82,6 %) a Overture (83,1 %). Přes velmi dobré až optimální rozluštění buněčných stěn (86-94 %), vykázaly odrůdy SU Zaza (237 mg/l), KWS Asta (213 mg/l) zvýšený obsah ß-glukanů ve sladině. Odrůda Francin byla především pro nižší úroveň proteolytického rozluštění a nižší úroveň dosažitelného stupně prokvašení doporučena pro výrobu piva s chráněným zeměpisným označením "České pivo".

Klíčová slova: ječmen, odrůda, sladovnická kvalita

Vloženo: 15. březen 2014; Přijato: 7. duben 2014; Zveřejněno: 1. květen 2014 

Reference

  1. Baxter, E. D., O'Farrell, D. D., 1983: Use of the friabilimeter to assess homogeneity of malt. J. Inst. Brew., 89: 210-214. Přejít k původnímu zdroji...
  2. Briggs, D. E., 1998: Malts and Malting. Blackie Academic and Professional, London, pp.622-624, 1997.
  3. Commision Regulation (EC), 2008: No 1014/2008 of 16 October 2008 entering certain names in the Register of protected designations of origin and protected geographical indications (České pivo (PGI), Cebreiro (PDO). O.J. L 276/27-28.
  4. Dvořáčková, O., 2012: Metodika zkoušek užitné hodnoty ječmene. Ječmenářská ročenka 2012, VÚPS, Praha.
  5. EBC Analysis committee, 2010: Analytica-EBC. Barley: 3.2 Moisture content of barley, 3.3.2 Total nitrogen of barley: Dumas combustion method, Malt: 4.2 Moisture content of malt, 4.3.2 Total nitrogen of malt: Dumas combustion method, 4.5.1 Extract of malt: Congress mash, Soluble nitrogen of malt: Dumas combustion method, 4.10 Free amino nitrogen of malt by spectrophotometry, 4.11 Fermentability, final attenuation of laboratory wort from malt, 4.12 Diastatic power of malt, 4.15 Fraibility, glassy corns and unmodified grains of malt by friabilimeter, 4.16.2 High molecular weight β-glucan content of malt: Fluorimetric method, Wort: EBC 8.7 Fermentable Carbohydrates in Wort, Beer: 9.11 Total polyphenols in beer by spectrophotometry, 9.29 Haze in Beer: Calibration of Haze Meters. Nüremberg: Fachverlag Hans Carl, 2010, 794 p. ISBN 978-3-418-00759-5.
  6. European Commission, 2013: Common Catalogue of Varieties of Agricultural Plant Species - 32nd Complete Edition. O.J. C 379 A.
  7. MEBAK, 2011: Raw material. 1 Barley: 1.5.3 Micromalting; Malz: 3.1.4.11 Maischmethode nach Hartong-Kretschmer VZ 45 °C. Mitteleuropäischen Brautechnischen Analysenkommission, Freising-Weihenstephan, Germany.
  8. Psota,V., Kosař, K., 2002: Malting Quality Index, Kvasny Prum., 47:142-148. Přejít k původnímu zdroji...

Zpět na obsah