Lípová 15, 120 44 Praha 2 | Email: kvas@beerresearch.cz | Tel.: +420 224 900 129 | Fax: +420 224 290 618
Kvasny Prum. 2014; 60(6): 151-159 | DOI: 10.18832/kp2014015
Gushing, stanovený jako množství přeteklého piva z láhve, závisí na počáteční koncentraci oxidu uhličitého v kapalině a rychlosti úniku tohoto plynu do okolního prostředí. K přenosu rozpuštěného CO2 z kapaliny jsou nutné nerozpustné nebo koloidní částice, přítomné v kapalině nebo vázané na vnitřní stěnu obalu. Částice mohou na svém povrchu vázat pouze určité množství mikrobublinek plynu a v rovnováze je povrch částic plynem nasycen. Tento mechanismus formálně odpovídá klasické rovnici adsorpce plynu na pevném povrchu. O rychlosti úniku plynu z pevných částic rozhoduje síla vazby mikrobublin k pevnému povrchu. Piva z různých pivovarů i různé druhy piv z jednoho pivovaru měly rozdílnou náchylnost ke gushingu. Důležitý je i vliv transportu piva a jeho skladování před otevřením láhve. Stanovení úniku obsahu oxidu uhličitého ze stočeného piva je vhodným ukazatelem pravděpodobnosti výskytu gushingu. Náchylnost ke gushingu se může stanovit měřením nárůstu tlaku v hrdle lahví po otevření a opětovném uzavření láhve. Jednotlivé partie piva se mohou podrobit gushingovému "šokování", podobně jako se podrobují teplotnímu šokování pro předpověď koloidní stability.
Vloženo: 10. březen 2014; Přijato: 5. květen 2014; Zveřejněno: 1. červen 2014