Kvasný Průmysl, 1976 (roč. 22), číslo 12
Vliv dusitanů na pivovarské kvasinky.Recenzovaný článek
J. ŠAVEL, M. PROKOPOVÁ, J. ŠATAVA
Kvasny Prum. 1976; 22(12): 268-272 | DOI: 10.18832/kp1976040 
Článek se zabývá působením dusitanů na hlavní kvašení spodních pivovarských kvasinek. Citlivost pivovarských kvasinek roste s klesající teplotou a s klesajícím obsahem kvasinek. Dusitan v koncentraci 5 - 20 mg NO2 - /l potlačoval růst kvasnic, snižoval prokvašení a zhoršoval sedimentaci. Působením dusitanů zvětšovaly kvasničné buňky velikost a kvasinky jednoho kmene se prodlužovaly. Dusitan se v provozu tvoří redukcí dusičnanů mladinovými baktériemi, tvorba dusitanu roste s rostoucí teplotou, koncentrací dusičnanu a počtem mladinových baktérií. Za provozních podmínek vzniká dusitan ve vodách (obsahující...
Specifická spotřeba kyslíku a respirační kvocient při výrobě kvasničných bílkovin z etanolu. II. Porovnání odvozených vztahů s experimentálními hodnotami.Recenzovaný článek
M. RUT, F. MADRON, F. ŠTROS
Kvasny Prum. 1976; 22(12): 272-275 | DOI: 10.18832/kp1976041
Byla prokázána shoda mezi teoreticky odvozenými vztahy pro výtěžnost a specifickou spotřebu kyslíku a experimentálními hodnotami těchto důležitých bilančních veličin. Pro kontinuální kultivaci limitovanou substrátem platí vztah: specifická spotřeba kyslíku = 203/výtěžnost - 1,36. Pokud se při fermentaci akumuluje větší množství kyseliny octové, je třeba pro výpočet specifické spotřeby kyslíku použít korigovaného vztahu: specifická spotřeba kyslíku = 208/výtěžnost - 1,36 - 1,06 STAc (STAc je počet gramů vytvořené kyseliny octové na gram vytvořené biomasy). Oba vztahy jsou užitečné při projekčních a ekonomických výpočtech.
Vliv narážek fermentorů na průběh kultivace.Recenzovaný článek
Z. AUNICKÝ
Kvasny Prum. 1976; 22(12): 275-281 | DOI: 10.18832/kp1976042
Na čvrtprovozním a poloprovozním modelu se sledoval příkon a specifická oxidace jako funkce počtu, šířky a polohy (úhlu) narážek. Zjistilo se, že změny těchto veličin neovlivňují intenzitu přenosu kyslíku. Zvyšování počtu a šířky narážek však zvyšuje vždy příkon a specifický příkon, a to o 4 až 18 %. Natočení narážek do směru vytékající tekutiny naopak snižuje příkon a specifický příkon o 19 až 37 %. Tyto údaje poskytují mnohem větší vůli v rozhodování o konstrukci chladicích ploch fermentorů, jestliže množství odvedeného tepla je na hranici dosavadní konstrukční praxe.