Kvasný Průmysl, 1979 (roč. 25), číslo 4
Vliv technologických podmínek na pěnivost piva.Recenzovaný článek
J. ŠROGL, P. PRŮCHA
Kvasny Prum. 1979; 25(4): 73-78 | DOI: 10.18832/kp1979010 
Pěnivá schopnost mladiny a piva je ovlivněna různými technologickými změnami. Na základě modifikované metody podle Rosse a Clarka zjistili autoři vliv některých technologických prvků na pěnivou schopnost mladiny a piva. Pěnivá schopnost prochází během technologického procesu výroby piva některými změnami: klesá při hlavním kvašení, při dokvašování se mění pouze málo. Značný pokles způsobuje aplikace proteolytického enzymového přípravku; jeho působení v tomto smyslu je velmi výrazné a rychlé. Prodloužení peptonizačních prodlev (50°C) ve varně nemá nepříznivý vliv stejně jako delší působení cukrotvorných teplot (63 až 73°). Vliv neměla...
Druhotné zdroje tepla v pivovarsko-sladařském průmyslu.Recenzovaný článek
S. BAXA
Kvasny Prum. 1979; 25(4): 78-82 | DOI: 10.18832/kp1979011
Pivovarsko-sladařský průmysl je velmi náročný na spotřebu tepla, jejíž trend stoupá v souvislosti se zvyšováním výroby, zaváděním nových technologií i mechanizací a automatizací procesů. Autor diskutuje, převážně na podkladě vlastních měření, dosažitelné možnosti maximálních úspor ve varnách a teplovodních hospodářství pivovarů a u sladovnických hvozdů, využitím tepla brýdových par, kondenzátů a spalin.
Využití hydrolyzátu dřeva se syntetickým etanolem pro produkci krmného droždí.Recenzovaný článek
K. KADLEC, J. PELECHOVÁ, V. KRUMPHANZL, T. SOKOLOV
Kvasny Prum. 1979; 25(4): 82-89 | DOI: 10.18832/kp1979012
V rámci vědeckotechnické spolupráce mezi VŠCHT Praha a VCHTI Sofia byl proveden výzkum možnosti zefektivnění výroby krmného droždí z dřevných hydrolyzátů. Výsledky výzkumu prokázaly, že přidávání ethanolu jako doplňkového zdroje asimilovaného uhlíku přispívá k intenzifikaci fermentačního procesu a umožňuje udržovat trvale optimální režim fermentace. Výsledky laboratorních pokusů byly ověřeny v provozním měřítku v bulharském závodě na výrobu krmného droždí v Razlogu. Potřebné úpravy fermentačního zařízení pro novou technologii jsou poměrně jednoduché a spočívají hlavně v doplnění technologického zařízení obvodem samočinné...
Ďalšie skúsenosti s výrobou nízkoalkoholických vín.Recenzovaný článek
E. MINÁRIK, A. NAVARA
Kvasny Prum. 1979; 25(4): 90-92 | DOI: 10.18832/kp1979013
V práci sú zhrnuté výsledky docielené pri experimentálnej výrobe nízkoalkoholických vín v prevádzkovom meradle v rokoch 1977-1978. Zdôrazňuje sa význam reduktívnej technológie výroby z hľadiska biochemickej a mikrobiologickej stability týchto vín.