Kvasný Průmysl, 1981 (roč. 27), číslo 10
Intenzifikace výroby piva jednofázovým způsobem.Recenzovaný článek
H. ŠEDOVÁ, M. POLEDNÍKOVÁ, B. PARDONOVÁ, M. KAHLER
Kvasny Prum. 1981; 27(10): 218-221 | DOI: 10.18832/kp1981040 
Jednofázová výroba piva přináší řadu výhod v porovnání s klasickým způsobem při zachování stejné kvality hotového piva. Spojením hlavního kvašení a dokvašování v jednu výrobní fázi se odstraňují některé výrobní potíže klasické technologie, např. nedostatečné prokvašení mladiny a nasycení piv kysličníkem uhličitým, omezení tvorby prekurzorů vicinálních diketonů apod. Dalším významným přínosem je snížení investičních nároků a vlastních nákladů. V současné době se dokončuje montáž dvou prototypových tanků, každý o objemu 2 500 hl, v pivovaru Bratislava, dále montáž čtyř tanků v pivovaru Saku v Talinu a zároveň se připravuje rozšíření pivovaru Velký Šariš,...
Některé aktuální problémy varen.Recenzovaný článek
J. CUŘÍN, V. ČERNOHORSKÝ
Kvasny Prum. 1981; 27(10): 222-224 | DOI: 10.18832/kp1981041
O tom, do jaké míry bude racionálně využito extraktu obsaženého ve sladu, významným způsobem rozhoduje průběh varního procesu. Pracovníci PVS Braník se problematikou varen zabývají již řadu let a získali při tom řadu aktuálních praktických poznatků o všech úsecích varního procesu. jako optimální se nadále jeví podle potřeby modifikovaný klasický dvourmutový varní postup. Použití jednormutového varního procesu se neukázalo jako účelné. Vystírku sladového šrotu je nejlépe realizovat společně s vystírkou ječného šrotu. Stékání předku má být zvláště v počátečních fázích pomalé, je třeba využívat plně stahování předku vrchem, vyslazování by mělo být co...
Příspěvek k problematice autolyzační schopnosti pivovarských kvasinek.Recenzovaný článek
O. BENDOVÁ, V. KURZOVÁ
Kvasny Prum. 1981; 27(10): 225-227 | DOI: 10.18832/kp1981042
Článek obsahuje výsledky průzkumu možnosti hodnocení kmenů pivovarských kvasinek z hlediska jejich atolyzační schopnosti. Autolýza kvasinek představuje při nedodržování vhodných technologických podmínek výroby nebezpečí pro vznik autolyzačních příchutí výrobku a snížení jeho biologické stálosti. Uvedené výsledky jsou první informací o řešení této problematiky ve Výzkumném ústavu pivovarském a sladařském, na kterou navazuje podrobnější výzkumná práce.
Aktivita pekařského droždí a další možnosti jejího zvyšování.Recenzovaný článek
M. RYCHTERA, A. PICHOVÁ
Kvasny Prum. 1981; 27(10): 227-231 | DOI: 10.18832/kp1981043
Článek rozebírá některé z hlavních možností zvyšování aktivity pekařského droždí. Otázka je především zaměřena na optimalizaci složení média, a to z hlediska obsahu růstových faktorů. Vychází se přitom z toho, že definice růstových faktorů indikuje výraznou změnu v hladině lipidů a může proto zasáhnout do průběhu hlavních biosyntéz kvasinkové buňky. Vliv je hodnocen na základě maltasové (α-D-glukosidasové), sacharasové (invertasové, β-D-fruktofuranosidasové) aktivity a respiračních aktivit kvasinek. Z růstových faktorů byl vybrán biotin, myo-inositol, pyridoxin, kyselina pantothenová, thiamin a kyselina nikotinová, jejichž vliv byl testován...
Výroba a vlastnosti mikrobiálních celulas.Recenzovaný článek
M. GOTTVALDOVÁ
Kvasny Prum. 1981; 27(10): 232-235 | DOI: 10.18832/kp1981044
Článek souhrnně podává výsledky výzkumu celulas prováděného v uplynulých letech ve Výzkumném ústavu potravinářského průmyslu. Byl proveden výběr kmenů - producentů celulas z přírodního materiálu, ze sbírkových kultur a byla prováděna další selekce a mutace. Byl získán produkční kmen Trichoderma viride, který pro optimální tvorbu enzymu vyžaduje celulózu jako zdroj uhlíku a induktor, anorganický zdroj dusíku a poměrně vysokou koncentraci fosfátu. Zdroje uhlíku (deriváty celulózy) dovolující vyšší specifické růstové rychlosti snižují produkci enzymu. Zlepšení kontaktu mezi kapalinou a nerozpustným zdrojem uhlíku použitím smáčedla naopak produkci enzymu...