Kvasný Průmysl, 1986 (roč. 32), číslo 2
Kovy ve sladu - I: Příprava vzorků.Recenzovaný článek
V. KELLNER, P. ČEJKA, F. FRANTÍK
Kvasny Prum. 1986; 32(2): 26-29 | DOI: 10.18832/kp1986006 
Cílem práce bylo najít jednoduchou a pokud možno univerzální metodu přípravy vzorků pro stanovení kovů atomovou absorpční spektrometrií. Byla použita mineralizace na such=é cestě v muflové peci při 550 °Ca mineralizace na mokré cestě směsí HNO3-KClO4-H2SO4 (30:7:2) při350 °C pro stanovení Ca, Cu, Fe, K, Li, Mg, Mn, Na, Sr a Zn. Metody byly srovnány z hlediska hodnot výsledků a jejich reprodukovatelnosti … Bylo zjištěno, že pro Li není v daném uspořádání vhodná ani jedna z použitých metod, pro K je nutno použít suchou cestu, pro Na, Fe a Mg mokrou cestou, zatímco pro ostatní...
Výsledky aplikácie preparátov aktívnych suchých vínnych kvasiniek v československom vinárstve.Recenzovaný článek
F. MALÍK, V. HACAJ, P. HANDZUŠ, A. DOBOŠ, G. VOJTEKOVÁ, A. ŠŤASTNÝ, L. HRDNA
Kvasny Prum. 1986; 32(2): 29-33 | DOI: 10.18832/kp1986007
Práca prináša výsledky prevádzkových experimentov kvasenia hroznového muštu a šumivého vína preparátmi aktívnych suchých vínnych kvasiniek, uskutočnených v kampani 1984. priebehy a výsledky fermentácií, realizovaných spontánne a biologicky usmernenou fermentáciou v celkovom objeme média 1 400 hl, dokumentujú výhodnosť "čistej cesty kvasenia". Väčšinu hroznových vín, vyrobených čistými kultúrami kvasiniek, charakterizuje vyššia hladina etanolu a nižšia koncentrácia prchavých kyselín a acetaldehydu. Senzorické vyhodnotenie. Senzorické vyhodnotenie pokusných vín zo 7 vinárskych prevádzok vyznieva jednoznačne v prospech vín kvasených preparátmi ASVK.
Stanovení těkavých mastných kyselin v melase.Recenzovaný článek
L. PROCHÁZKA, F. KVASNIČKA, A. ŠTECHOVÁ
Kvasny Prum. 1986; 32(2): 33-36 | DOI: 10.18832/kp1986008
Jelikož průběh fermentace melasy je ovlivňován složením jejího necukerného podílu, je třeba analyzovat přítomná množství inhibitorů. Ke stanovení obsahu jednotlivých těkavých mastných kyselin bylo použito metody kapilární izotachoforézy (ITP). Jednotlivé kyseliny byly stanoveny po separaci destilací s vodní parou. Metodu se podařilo kromě toho modifikovat pro stanovení kyseliny mravenčí a octové v melase přímo po zředění vodou. Ze získaných výsledků je nutné věnovat zvýšenou pozornost zjištění, že obsah kyseliny mravenčí v tuzemských melasách je asi o 0,1 hm. % (1000 mg/kg) vyšší než v melasách zahraničních.
Biotechnologické využití rostlinné a živočišné buňky.Recenzovaný článek
V. JIRKŮ, G. BASAŘOVÁ
Kvasny Prum. 1986; 32(2): 37-41 | DOI: 10.18832/kp1986009
Tento přehledový článek je věnován významným otázkám, které tvoří základ průmyslového využití jednoduchých kultur rostlinných buněk a kultur buněk živočišných. Současně požadavky a problémy jsou rovněž uvedeny.