Kvasný Průmysl, 1987 (roč. 33), číslo 1
Technologické možnosti ovlivnění pěnivosti piva. I. část: Fyzikálně chemické faktory ovlivňující pěnivost a metody hodnocení pěnivosti.Recenzovaný článek
P. ŤOPKA, P. ČEJKA
Kvasny Prum. 1987; 33(1): 3-6 | DOI: 10.18832/kp1987001 
První část sdělení obsahuje stručný výklad fyzikálně chemických faktorů ovlivňujících pěnivost a trvanlivost pěny. Dále jsou uvedeny hlavní skupiny pěnotvorně pozitivních látek a inhibitory pěny. Následuje diskuse analytických metod používaných ke stanovení pěnivosti.
Vliv obsahu draslíku v půdě na kvalitu sladovnického ječmene.Recenzovaný článek
K. KOSAŘ
Kvasny Prum. 1987; 33(1): 6-7 | DOI: 10.18832/kp1987002
Stoupající obsah draslíku v půdě má negativní dopad na slovnickou kvalitu ječmene. V souboru 24 vzorků se stoupajícím obsahem draslíku klesal obsah škrobu ječmene i extrakt sladu a stoupal obsah bílkovin ječmene a sladu. Optimální koncentrace draslíku v půdě (vzhledem k požadavku kvality sladovnického ječmene) se liší podle pěstované odrůdy a pěstebního místa, a není proto jednoznačně určitelná.
Analýza lihu s využitím plynové chromatografie.Recenzovaný článek
L. PROCHÁZKA, J. ČULÍK
Kvasny Prum. 1987; 33(1): 7-10 | DOI: 10.18832/kp1987003
Ke stanovení organických příměsí v lihu se použilo plynové chromatografie. Na přístroji CHROM 5 se prověřila možnost aplikace metody GLC (náplň Carbowax 20M) i GSC (náplně Porapack a Separon). Bylo zjištěno že největší separační účinnosti, citlivosti a nejnižšího detekčního limitu sledovaných složek se dosáhlo s náplní Separon CHN. Určili se optimální podmínky analýzy. Kvalitativně lze stanovit obsah jednotlivých sledovaných příměsí do 1mg . l-1. kvasný líh obsahuje vždy minimálně 7-10 mg methanolu v litru. Problematika kvantitativní analýzy acetaldehydu zůstává nedořešena.
Nové výsledky výzkumu závlah odpadními vodami lihovarů a drožďáren.Recenzovaný článek
K. STEHLÍK
Kvasny Prum. 1987; 33(1): 11-13 | DOI: 10.18832/kp1987004
Testy klíčivosti a vegetačními nádobovými pokusy byla prokázána použitelnost k závlaze: a) smíšených odpadních vod zemědělských lihovarů při separaci a jiném využití výpalků, jakož i závlahovém množství do 100-150 mm ročně; b) odpadních vod průmyslových lihovarů při separaci a jiném využití výpalků, asi 10násobném ředění a dávkování úměrně vysokém obsahu živin (K a N) i některých dalších látek (Na) v odpadní vodě při současném vyrovnání poměru deficitních živin; c) odpadních vod drožďáren při ředění 1 : 2 až 1 : 5, závlahovém množství Mz do100 mm a vyrovnání poměru živin, zejména deficitního P, Ca a mg. Pro využití odpadních vod...
Možnosti biologického čistenia odpadných vôd z vinárskych prevádzok.Recenzovaný článek
A. KINTLEROVÁ, A. RŮŽIČKOVÁ
Kvasny Prum. 1987; 33(1): 13-19 | DOI: 10.18832/kp1987005
Množstvá produkovaných odpadných vôd vo vinárskych prevádzkach ich znečistenie sú v priebehu roka premenlivé a sú závislé na momentálnej výrobe závodu, ale vždy je toto znečistenie v najväčšej miere spôsobené rozpustenými organickými látkami. Z tohto dôvodu vyplynulo aj sledovanie možnosti biologickej odbúratenosti týchto organických látok. Získané výsledky nasvedčujú tomu, že organické látky prítomné v odpadných vodách z vinárskych prevádzok sú dobre biologicky odbúrateľné a pri vypúšťaní predčistených odpadných vôd do verejnej kanalizácie by postačilo jednostupňové biologické čistenie.
Bioreaktory. I. Rozdělení reaktorů.Recenzovaný článek
J. PÁCA
Kvasny Prum. 1987; 33(1): 20-21 | DOI: 10.18832/kp1987006
Článek přináší stručný úvod do problematiky bioreaktorů a uvádí přehledně jejich rozdělení.