Kvasný Průmysl, 1987 (roč. 33), číslo 4
Technologické možnosti ovlivnění pěnivosti piva. II. část: Vliv suroviny a technologie.Recenzovaný článek
P. ŤOPKA, J. VOBORSKÝ
Kvasny Prum. 1987; 33(4): 99-102 | DOI: 10.18832/kp1987018 
Negativní vliv na pěnivost mají vysoce rozluštěné slady a nesprávně skladovaný chmel. Přídavek ječného šrotu nebo pšeničné mouky zvyšuje pěnivost, chmelový extrakt podporuje ulpívání pěny. Krátké rmutování, čiré stékání sladiny, dostatečné povaření bez nadměrného prodlužování chmelovaru a dobré odloučení hrubého kalu je spolu se zdravým kvašením základní podmínkou pro dobrou měnivost. Uvedená opatření vedou zejména ke zvýšenému obsahu glykoproteidů a nízkému obsahu lipidů. Je diskutován rovněž vliv stabilizace, filtrace a stáčení. Literární údaje jsou doplněny vlastními poznatky autorů.
Mikrobiologické problémy v praxi.Recenzovaný článek
J. ŠAVEL, M. PROKOPOVÁ
Kvasny Prum. 1987; 33(4): 102-104 | DOI: 10.18832/kp1987019
Článek pojednává o mikrobiologických problémech pivovaru s klasickým vybavením s otevřenými kvasnými nádobami a bez centrálních automatizovaných sanitačních stanic. Popisuje se mechanismus vzniku kontaminace v provozu a uvádějí se způsoby její eliminace, provozní mikrobiologická kontrola může nalézt zdroje kontaminace, avšak nesprávný výklad výsledků a použití nevhodných kontrolních metod vedou k chybným závěrům. Doporučuje se kontrolní systém, založený na dlouhodobém sledování trvanlivosti piva v různých místech provozu a využívání rychlých a selektivních mikrobiologických metod.
Octárenctvo vo svetle bioinženierských kalkulácií. I. Umiestenie octárne.Recenzovaný článek
J. HRONČEK
Kvasny Prum. 1987; 33(4): 104-106 | DOI: 10.18832/kp1987020
Autor popisuje ním vypracovanú metódu určenia najvhodnejšieho miesta pre výstavbu závodu, v tomto prípade octárne.
Tolerance kvasinkové buňky k ethanolu.Recenzovaný článek
V. JIRKŮ
Kvasny Prum. 1987; 33(4): 106-108 | DOI: 10.18832/kp1987021
Současné chápání podstaty tolerance buňky k ethanolu je založeno na informacích získaných biologickými a biochemickými studiemi včetně průmyslové empirické zkušenosti. V této souvislosti se věnuje pozornost testování a definování etanolové tolerance, mechanismu inhibičního účinku ethanolu, vlivu osmotického tlaku a teploty a genetice etanolové tolerance.
Biochemicko-genetické aspekty utilizácie sacharózy kvasinkami Saccharomyces cerevisiae.Recenzovaný článek
M. OBERNAUEROVÁ, J. ŠUBÍK
Kvasny Prum. 1987; 33(4): 108-110 | DOI: 10.18832/kp1987022
Práca je stručným prehľadom biochemických vlastností a genetickej špecifikácie invertázy (b-D-fruktofuranozidázy EC 3.2.1.26). Zaoberá sa organizáciou rodiny SUC génov v kvasinkách a ich expresiou, ktorá je spojená s glykozyláciou invertázy a jej sekréciou do periplazmy regulácie expresie invertázy na úrovni transkripcie, translácie, potranslačného dozrievania a transportu glykozylovanej invertázy z bunky. Záver práce popisuje invertázu ako potravinárske aditivum a kvasinky nadprodukujúce tento enzým ako jeho najvýhodnejší zdroj.
Bioreaktory. III. Speciální reaktory s mechanickým mícháním.Recenzovaný článek
J. PÁCA
Kvasny Prum. 1987; 33(4): 111-113 | DOI: 10.18832/kp1987023
Jsou popsány různé typy vícestupňových reaktorů, reaktor s vibračním míchání, reaktor pracující za sníženého tlaku a různé typy horizontálních tabulárních reaktorů. U každého typu reaktoru je uveden princip, maximální velikost a možná aplikace.