Kvasný Průmysl, 1989 (roč. 35), číslo 12
Těkavé N-nitrosaminy ve sladu. II. Vliv základních technologických podmínek hvozdění na obsah N-nitrosodimethylaminu ve sladu.Recenzovaný článek
J. ČULÍK, V. KELLNER, B. ŠPINAR, F. ILČÍK, G. BASAŘOVÁ
Kvasny Prum. 1989; 35(12): 353-356 | DOI: 10.18832/kp1989045 
Autoři sledovali v provozních podmínkách vliv rozdílných režimů hvozdění na vznik NDMA. Studium vzniku NDMA v závislosti na teplotě a lehkosti sladu v různých vrstvách nastřeného sladu poskytlo podobné informace o tvorbě NDMA jednotlivých vrstvách během hvozdění a umožnilo formulovat obecná pravidla, kterými by se měl řídit technologický postup výroby sladu se sníženým obsahem NDMA.
Biotechnologické vlastnosti kvasiniek izolovaných pre potreby sekundárnej fermentácie vína. 4. časť. Genetické vlastnosti izolovaných vinných kvasiniek.Recenzovaný článek
S. MICHALČÁKOVÁ, F. MALÍK, E. MORVAYOVÁ, V. VOLLEK
Kvasny Prum. 1989; 35(12): 357-358 | DOI: 10.18832/kp1989046
U série vinných kvasiniek izolovaných z dokvášajúcich vín juhomoravskej vinohradníckej oblasti sa charakterizovala sporulačná schopnosť, nároky na rastové látky, rezistencia k antibiotikám, ploidia buniek a schopnosť dýcania. Všetky sledované kmene boli prototrofné, dýchajúce, diploidné, s pomerne nízkou sporulačnou schopnosťou, pričom nevykazovali smrtiacu aktivitu.
Biosyntéza kyseliny citrónové na lignocelulosových materiálech. I. Kultivace mutanty Aspergillus niger LP 48 na vybraných minosacharidech.Recenzovaný článek
L. PETROVÁ, J. PELECHOVÁ, F. KVASNIČKA, L. MARTÍNKOVÁ, E. UJCOVÁ
Kvasny Prum. 1989; 35(12): 359-362 | DOI: 10.18832/kp1989047
Mutanta Aspergillus niger LP 48 byla submerzně kultivována v produkčních půdách obsahujících jako zdroj uhlíku jednotlivé monosacharidy, a to D-glukosu, D-maltosu, D-xylosu a L-arabinosu. Výtěžnost kyseliny citrónové klesala v řadě glukosa, mannosa, xylosa a rafinosa. Dále byly sledovány kultivace na směsných substrátech dvou, tří nebo čtyř monosacharidů, které měly přibližně simulovat sacharidické spektrum běžných lignocelulosových odpadů.
Biologická denitrifikace odpadních vod.Recenzovaný článek
S. ČIŽINSKÁ, S. ONDŘEJOVÁ, J. KREJČÍ, F. KŘENEK, V. MATĚJŮ
Kvasny Prum. 1989; 35(12): 363-365 | DOI: 10.18832/kp1989048
Odpadní vody ze závodu Tesla Rožnov byly denitrifikovány chemicky imobilizovanými buňkami směsné populace aktivovaného kalu. Při kontinuální úpravě odpadního předčištěného Si-koncentrátu v koloně s pevnou vrstvou imobilizovaného biokatalyzátoru byly dusičnany redukovány v průměru o 860,6 mg/l NO-3-N. průměrná specifická denitrifikační rychlost byla 0,77 mg zredukovaného dusičnanového dusíku na 1 g suché hmoty biokatalyzátoru za hodinu.