Kvasný Průmysl, 1997 (roč. 43), číslo 7-8
Praktické využití viskozimetrie v provozní pivovarské laboratoři.Recenzovaný článek
A. PAZDRO, P. ŠTERN
Kvasny Prum. 1997; 43(7-8): 194-196 | DOI: 10.18832/kp1997013 
V práci je popsána aplikace měření viskozity kongresní sladiny s cílem určit stupeň rozluštění sladu, který je významnou veličinou nejen z hlediska technologie výroby piva, ale i jeho kvality. Ze zjištěných výsledků jednoznačně vyplývá, že cytolytické rozluštění vyráběných sladů se během doby odležení nemění a stupeň cytolytického rozluštění lze velmi dobře hodnotit podle hodnot viskozity kongresní sladiny. Pro podmínky daného pivovaru (použití technologie, strojní vybavení pivovaru apod.) může viskozita kongresní sladiny při hodnotách vyšších než l,57 mPa.s upozornit na případné potíže během výroby mladiny nebo piva. Na základě zjištěné viskozity...
K problematice analytického stanovení obsahu α-hořkých kyselin ve chmelu.Recenzovaný článek
K. KROFTA, J. TICHÁ
Kvasny Prum. 1997; 43(7-8): 196-199 | DOI: 10.18832/kp1997014
Stanovení obsahu α-hořkých kyselin ve chmelu je klíčovou podmínkou při uzavírání obchodů s chmelem. V praxi se používá řada metod, které ovšem neposkytují ekvivalentní výsledky. V článku autor provádí srovnání nejčastěji užívaných metod stanovení α-hořkých kyselin (titrační, HPLC, spektrofotometrická). Z velmi širokého rozmezí rozdílů mezi metodami (v krajním případě až 30 %) je proto nezbytné při jednáních o nákupu chmele přesně specifikovat použitou metodu pro výše uvedená stanovení.
Stanovení koncentrace pevných látek ve sladině..Recenzovaný článek
M. HRABÁK
Kvasny Prum. 1997; 43(7-8): 200-202 | DOI: 10.18832/kp1997015
Vyšší požadavky na kvalitu hotového výrobku s sebou přinášejí i vyšší nároky na kontrolu jednotlivých výrobních kroků. V článku jsou uvedena kritéria hodnocení scezovacího procesu pro moderní typy varen. Je zde popsán vliv koncentrace pevných látek ve sladině na kvalitu mladiny a vyráběného piva. Hlavní pozornost je věnována analytické metodě stanovení koncentrace pevných látek ve sladině v průběhu scezování a jejímu uplatnění v provozních podmínkách. Součástí článku jsou též praktické zkušenosti při provádění tohoto stanovení v několika pivovarech v České republice. Dále jsou porovnávány dvě modifikace stanovení koncentrace pevných látek za horka...
Využití infračervené spektrometrie ke stanovení extraktu v původní mladině.Recenzovaný článek
P. ČEJKA, V. KELLNER, J. ČULÍK, L. TENKL
Kvasny Prum. 1997; 43(7-8): 202-205 | DOI: 10.18832/kp1997016
Infračervená spektrometrie v blízké oblasti umožňuje stanovení některých analytických hodnot v mladině, resp. pivu. Výhodou je rychlost stanovení, malý potřebný objem vzorku, nedestruktivnost stanovení a víceúčelovost přístroje. Nevýhodou je vyšší pořizovací cena. V práci je provedeno srovnání této metody s výsledky analyzátorů SCABA a DSA 48 na 86 vzorcích piva. Použitá metoda poskytuje lepší výsledky než DSA 48, avšak horší než SCABA. Rozdíly však nejsou vysoké, a metodu lze tudíž používat v rutinní praxi.