Kvasný Průmysl, 2003 (roč. 49), číslo 10
Dormance ječmene v letech 2001 a 2002.Recenzovaný článek
Josef PROKEŠ
Kvasny Prum. 2003; 49(10): 290-295 | DOI: 10.18832/kp2003018 
Dormance ječmene se již stala součástí hodnocení jakosti odrůdy. Hloubka dormance byla ověřována pomocí stanovení klíčivé energie na Petriho miskách se 4 ml vody za 72 h v termostatu při 20 °C. Stanovení proběhlo vždy 6 týdnů po sklizni. Potvrdilo se, že dormance ječmene je ovlivněna ročníkem. Ročník sklizně 2002 vykázal ve srovnání s rokem sklizně 2001 statisticky neprůkazně vyšší energii klíčení a statisticky průkazně vyšší rychlost klíčení a lze tudíž konstatovat, že ročník 2002 měl nižší intenzitu dormance. Prokázal se jen mírný vliv odrůdy ječmene, neboť pořadí odrůd nebylo v obou hodnocených ročnících shodné a rozdíly nebyly statisticky průkazné....
Možnosti ovlivnění kvalitativních parametrů mladiny připravené rozdílným způsobem chmelovaru.Recenzovaný článek
Pavel ŠEMÍK, Miroslav SEKORA, Štěpán KOVANDA
Kvasny Prum. 2003; 49(10): 296-303 | DOI: 10.18832/kp2003019
Chmelovar je v poslední době jednou z nejdiskutovanějších oblastí technologie výroby piva. Je to zejména z důvodu vysoké energetické náročnosti, neboť při chmelovaru je spotřebováno 35-40 % veškeré tepelné energie potřebné na výrobu piva. Proto byly vyvinuty nové úsporné systémy, pracující s nižším celkovým odparem. Přitom by ale měly být zachovány všechny kvalitativní parametry vyrážené mladiny. Jako porovnávací mechanismy mezi různými varními systémy se používají obsah dimethylsulfidu, koagulovatelný dusík a tepelné zatížení mladiny, vyjádřené jako číslo kyseliny thiobarbiturové. Mladina však obsahuje stovky dalších těkavých sloučenin, které se významnou...