Kvasný Průmysl, 2004 (roč. 50), číslo 9
Využití kmene kvasinek I-7-43 připraveného fúzí buněk Saccharomyces cerevisiae a Saccharomyces diastaticus v zemědělském lihovaru.Recenzovaný článek
Małgorzata WOLSKA, Bogusław CZUPRYŃSKI, Grzegorz KŁOSOWSKI, Katarzyna KOTARSKA
Kvasny Prum. 2004; 50(9): 254-260 | DOI: 10.18832/kp2004017 
Cílem studie bylo prověřit vhodnost kmene kvasinek I-7-43, získaného fúzí protoplastů a charakterizovaného jak fermentační aktivitou, tak i schopností hydrolyzovat škrob, pro zkvašování zápar, a to v provozním měřítku za běžných technických podmínek zemědělského lihovaru. Rýžové zápary byly fermentovány s přídavkem obvyklých a snížených dávek (90%, 80% a 70%) enzymového preparátu s obsahem glukoamylasy. Kontrolní fermentace byly prováděny se standardně používaným kmenem As-4. V provozních podmínkách lihovaru vykazoval kvasničný kmen I-7- 43 vysokou fermentační aktivitu a dynamiku produkce ethanolu, srovnatelnou s hodnotami získanými v případě standardního...
Výroba bioethanolu - vliv recyklace kapalné fáze na složení a krmnou hodnotu sušených výpalků.Recenzovaný článek
Pavla CHOTĚBORSKÁ, Karel MELZOCH, Jiřina PROCHÁZKOVÁ, Pavel ŠIMŮNEK, Ladislav ZEMAN, Mojmír RYCHTERA
Kvasny Prum. 2004; 50(9): 262-266 | DOI: 10.18832/kp2004018
Výroba bioethanolu ve velkých objemech pro potřeby palivářského průmyslu s sebou přináší otázku zvýšení efektivity fermentace s důrazem na využití výpalků. Práce popisuje výrobu výpalků z pšenice a tritikale v laboratorních podmínkách včetně několikafázové recyklace těchto výpalků. Výsledky rozborů základních surovin a hotových výpalků jsou doplněny o výstupy z krmného pokusu prováděného na potkanech, kde byly výpalky podávány zvířatům ve formě suchých krmných směsí. Získané rozbory výpalků ukázaly, že při recyklaci tekuté fáze docházelo k mírnému snižování obsahu dusíkatých látek, ke kumulaci K, Na a v případě tritikale i ke kumulaci fosforu. Při...