Kvasný Průmysl, 2009 (roč. 55), číslo 5
Chemické čištění keramických membrán po separaci výpalků.Recenzovaný článek
Kateřina LAPIŠOVÁ, Karel MELZOCH
Kvasny Prum. 2009; 55(5): 119-121 | DOI: 10.18832/kp2009011 
Cílem této práce bylo nalézt vhodné regenerační podmínky pro následnou regeneraci keramických membrán, které byly použity pro separaci lihovarských výpalků. Látky, které se nejvíce podílely na vlastním zanášení membrán, lze zařadit především mezi polysacharidy, proteiny, nízkomolekulární sloučeniny a soli. Pro obnovu původního toku membránou byly použity různé čisticí strategie, teplota, délka regeneračního procesu, kombinace chemikálií a jejich koncentrací (NaOH, H2O2, EDTA, HNO3). Byla ověřována možnost využití regenerace membrán přímo v membránovém modulu recyklací regenerační lázně nebo po jejich vyjmutí mimo membránový...
Vliv exogenních faktorů při sladování ječmene na kvalitu sladu.Recenzovaný článek
Josef PROKEŠ, Helena FIŠEROVÁ, Alena HELÁNOVÁ, Jiří HARTMANN
Kvasny Prum. 2009; 55(5): 122-126 | DOI: 10.18832/kp2009012
Cílem práce bylo ověřit vliv technologií máčení, obsahu vody a délky klíčení na jakost sladu při současně prováděných změnách složení mezizrnného plynu. Cíleně prováděné změny simulují možné technologie sladování. Tak mohla být použita technologie humnového sladování s minimalizací větrání a výměny mezizrnného plynu. Dále byla použita technologie klíčení v upraveném plynném složení (ve smyslu změn koncentrace ethylenu) až k technologii nepřetržitého větrání během klíčení ječmene. Prokázalo se, že úpravou složení mezizrnného plynu lze ovlivnit jakost sladu. Nízké koncentrace přídavku ethylenu příznivě ovlivnily hodnoty relativního extraktu při 45 °C....
Agronomické znaky a vlastnosti starých odrůd ječmene v podmínkách pícninářské výrobní oblasti, sklizeň 2008.Recenzovaný článek
Jitka MAREČKOVÁ, Vratislav PSOTA
Kvasny Prum. 2009; 55(5): 127-131 | DOI: 10.18832/kp2009013
V roce 2008 byly na jedné lokalitě v pícninářské výrobní oblasti pěstovány staré odrůdy ječmene za stejných podmínek jako současné, standardní odrůdy. Většina starých odrůd dosáhla plné zralosti až o 18 dní dříve než odrůdy standardní. Standardní odrůdy měly vyšší počet produktivních stébel na m2 a přibližně o 1 t/ha vyšší výnos zrna. Staré odrůdy byly v průměru o 26 cm vyšší. HTZ nižší než 43 g byla u obilek bez pluch, ale také u řady starých odrůd. Vysokou HTZ měly pluchaté standardní odrůdy, ale též některé staré odrůdy. Standardní odrůdy projevily vyšší odolnost vůči Blumeria graminis než sortiment starých odrůd. Puccinia hordei nebyla...