Kvasný Průmysl, 2011 (roč. 57), číslo 6
Základní detektory v plynové chromatografii používané v pivovarské analytice.Recenzovaný článek
Tomáš HORÁK, Jiří ČULÍK, Marie JURKOVÁ, Pavel ČEJKA, Vladimír KELLNER, Josef DVOŘÁK, Danuša HAŠKOVÁ
Kvasny Prum. 2011; 57(6): 138-142 | DOI: 10.18832/kp2011011 
Plynová chromatografie je významnou analytickou technikou používanou při stanovování senzoricky aktivních látek, jejichž obsah je důležitý nejen pro sledování kvality již finálního výrobku, ale též při testování nových technologických postupů. V pivovarsko-sladařské analytice patří mezi nejpoužívanější detektory v plynové chromatografii plamenoionizační detektor (FID), detektor elektronového záchytu (ECD) a plamenofotometrický detektor (FPD). Práce se zabývá principy jednotlivých detektorů, jejich přednostmi a omezeními při jejich použití v pivovarské analytice.
Přímá spektrometrie piva a jeho destilátů.Recenzovaný článek
Jan ŠAVEL, Petr KOŠIN, Adam BROŽ
Kvasny Prum. 2011; 57(6): 143-148 | DOI: 10.18832/kp2011012
Sledovala se absorpční spektra v UV oblasti modelových sloučenin, nealkoholického piva, světlého a tmavého ležáku a světlého ležáku po 10 letech stárnutí. Absorpční spektra zředěného piva vykazovala v UV oblasti typické absorpční maximum v oblasti okolo 260 nm, na jehož tvorbě se podílejí polyfenoly i reduktony piva, pocházející ze sacharidů. Při další oxidaci piva se projevuje nárůst absorbance ve viditelné oblasti, roste podíl oligomerů a polymerů polyfenolů nebo reduktonů, přičemž může následovat jejich další oxidace a degradace. Podobný vzor vykazovaly i další látky, např. α-fenylalanin a z něj vytvořené aldehydy. Ethanol mohl zejména v počátcích...
Pivovarská historie Moravské Ostravy. 4. část: Ostravské pivovary po roce 1945.Recenzovaný článek
Milan STAREC
Kvasny Prum. 2011; 57(6): 149-154 | DOI: 10.18832/kp2011013
Závěrečná část čtyřdílného seriálu mapuje poválečnou historii pivovaru Ostravar, který vznikl v roce 1946 znárodněním původního akciového pivovaru. Pivovar byl součástí různých organizačních seskupení, v roce 1990 se osamostatnil a dnes je součástí podniku Pivovary Staropramen, a. s. Závěrečná kapitola je věnována prvnímu ostravskému minipivovaru Biovar - Qásek, který byl založen roku 2006 a první várka uvařena v roce následujícím.
Agronomické znaky a vlastnosti genetických zdrojů ječmene v podmínkách pícninářské výrobní oblasti, sklizeň 2010.Recenzovaný článek
Jitka MAREČKOVÁ, Vratislav PSOTA, Lenka SACHAMBULA
Kvasny Prum. 2011; 57(6): 155-160 | DOI: 10.18832/kp2011014
V roce 2010 byl v pícninářské výrobní oblasti pěstován sortiment genetických zdrojů ječmene za stejných podmínek jako současné odrůdy. Ve všech sledovaných znacích byly zaznamenány mezi sledovanými odrůdami značné rozdíly. Nejkratší délku vegetační doby měla odrůda Heda. Plné zralosti dosáhla o 6 až 12 dní dříve než odrůdy standardní. Délka krajových a starších odrůd se pohybovala v rozpětí 102-125 cm. Nejkratší rostliny měla odrůda Sebastian (66 cm). S délkou rostlin byla úzce spojena odolnost rostlin vůči poléhání. Nejodolnějšími genetickými zdroji byly ječmen setý paví, HOR 7385, Opavský Kneifl, Židlochovický Gloria a odrůda Bojos. Přibližně o 100...