Kvasný Průmysl, 2013 (roč. 59), číslo 7-8
Závislosť kvality sladu na odrode a ročníku.Recenzovaný článek
Štefan DRÁB, Vratislav PSOTA, Helena FRANČÁKOVÁ, Lenka SACHAMBULA, Jiří HARTMANN, Marián TOKÁR
Kvasny Prum. 2013; 59(7-8): 181-189 | DOI: 10.18832/kp2013018 
V práci bolo sledovaných 11 odrôd jačmeňa jarného pochádzajúcich zo zberových ročníkov 2009, 2010 a 2011. Stanovených bolo 8 základných technologických parametrov sladu determinujúcich sladovnícku kvalitu jačmeňa a to: obsah dusíkatých látok v jačmeni, extrakt sladu, relatívny extrakt pri 45 °C, Kolbachovo číslo, diastatická mohutnosť, dosiahnuteľný stupeň prekvasenia, friabilita a obsah β-glukánov v sladine. Na základe výsledkov štatistickej analýzy bolo zistené, že odroda, ročník a lokalita preukazne vplývali na sledované parametre a na variabilite jednotlivých parametrov sa podieľali v rozpätí od 6,61 % do 60,12 %. Najväčší vplyv genetického...
VITAL - Česká hybridní odrůda chmele - část II.Recenzovaný článek
Karel KROFTA, Alexandr MIKYŠKA, Josef PATZAK, Martin SLABÝ, Vladimír NESVADBA, Pavel ČEJKA
Kvasny Prum. 2013; 59(7-8): 190-197 | DOI: 10.18832/kp2013019
Pivovarské testy s chmelovými výrobky odrůdy Vital proběhly v uplynulých letech na několika úrovních ve čtvrtprovozním až provozním měřítku s použitím granulovaného chmele T90 a CO2-extraktu. U pokusných piv nebyly zaznamenány žádné negativní aspekty aplikace testované odrůdy pokud se týče charakteru hořkosti, vlivu na barvu a pěnivost piva, přítomnosti cizích chutí a vůní. Nejlepších výsledků bylo dosahováno při kombinovaném chmelení s českými aromatickými odrůdami Žatecký poloraný červeňák, Sládek, Harmonie. Nejperspektivnějším chmelovým výrobkem se do budoucna jeví CO2-extrakt, protože zbytkový chmel po extrakci se využívá v nepivovarských aplikacích....
Výhody a nevýhody záměny helia jako nosného plynu v plynové chromatografii za vodík. Část II. - Retenční časy a selektivita.Recenzovaný článek
Tomáš HORÁK, Jiří ČULÍK, Karel ŠTĚRBA, Jana OLŠOVSKÁ
Kvasny Prum. 2013; 59(7-8): 198-202 | DOI: 10.18832/kp2013020
V plynové chromatografii se jako nosný plyn nejčastěji používají helium, dusík a vodík. Nejrozšířenějším plynem je helium díky tomu, že umožňuje dobrou separaci, je inertní a bezpečné. V poslední době však dochází k problémům s jeho dostupností a jeho cena vzrůstá. Proto je nutné zvolit jeho vhodnou náhradu. V tomto článku je ukázáno, jak záměna helia za vodík nebo dusík ovlivní chromatografické parametry jako je retenční čas a selektivita.
Test acidifikační síly (AP) a příbuzné metody pro stanovení a předpověď fermentační aktivity průmyslových mikroorganismů.Recenzovaný článek
Karel SIGLER
Kvasny Prum. 2013; 59(7-8): 204-208 | DOI: 10.18832/kp2013021
Je podán stručný přehled metod používaných pro stanovení vitality a fermentační aktivity mikroorganismů (kvasinek, bakterií) používaných v pivovarském, pekařském a mlékárenském průmyslu, se zvláštním zaměřením na metody založené na protonových a/nebo iontových poměrech a rovnováhách mezi buňkami a okolím. Většina těchto metod je založena na měření rychlosti výstupu protonů z buněk (acidifikační síle) stanovené za různých podmínek, a na důležitých buněčných charakteristikách s ní spojených, jako je vnitrobuněčné pH.
Bohemian Breweries Limited - Zlatý důl, nebo past? 3. část: Noví konkurenti a bankrot.Recenzovaný článek
Libor HRUŠKA
Kvasny Prum. 2013; 59(7-8): 209-212 | DOI: 10.18832/kp2013022
Předkládaný příspěvek je závěrečnou částí třídílného seriálu seznamujícího s londýnskou pivovarnickou společností Bohemian Breweries a její neúspěšnou misí na český trh v turbulentní době konce 19. století. Třetí díl této hospodářsko-sociální historické sondy se zabývá problémy, s nimiž se Britové v Čechách potýkali, založením konkurenčních podniků na pražských předměstích a zánikem společnosti.