Kvasny Prum. 1959; 5(10): 225-227 | DOI: 10.18832/kp1959029

Příspěvek k hospodárnosti sladovnických hvozdů.Recenzovaný článek

V. VLČEK

Na základě uvedených výsledků možno konstatovat, že se provoz na nově rekonstruovaném parním hvozdu velmi dobře osvědčil. 1. Otop parou je bezpečný, jednoduchý a velmi dobře regulovatelný. Bylo by záhodno doplnit jej (jak bylo projektováno) příslušnými měřidly a podle údajů teploměru pod dolní lískou zautomatizovat přívod páry pomocí nastavitelné programové regulace a rovněž řídit chod ventilátorů podle psychrometru, umístěného nad horní lískou. 2. Otop parou při normálním nastření a při turnusu 2x12 h vykazuje spotřebu tepla mařeno v páře 77 500 kcal na100 kgsladu, resp. 103 300 kcal počítáno s účinností parního kotle 75%. 3. Spotřeba tepla při zvýšené nastírá při turnusu sušení 2x24 h vykazuje velmi nízkou potřebu tepla a to 57 350 kcal na100 kgodsušeného sladu, resp. 76 500 kcal, přepočítáno na účinnost parního kotle. 4. Způsob hvozdění 2x24 h přináší kromě toho další výhody, neboť:    a) odpadá večerní sbírka a nastírá a celé dílo se nastře až příští den ráno. Tím se ušetří prokazatelně přípravné a dokončující práce s nastírkou denně. Kromě toho může být obsazení odpolední směny značně zmenšeno ve prospěch směny ranní, neboť tato převezme nejen všechny práce spojené s večerní nastírkou, ale i ostatní práce spojené s odkličováním a ukládáním sladu.    b) Zelený slad, který měl být nastírán ve večerní nastírá, zůstává na humnech ještě dalších 12 h, které přijdou o dobru prodlouženého klíčení, nebo může o ně teoreticky stoupnout kapacita humen (o 3,5%).    c) Při turnusu hvozdění 2x24 h postačí sušení 16 h, a v prvých 8 h po nastření provětrává se nastřený slad venkovním vzduchem. Tím přebírá horní líska na tuto dobu funkci valečky a to již bez jakýchkoliv úprav a manipulací. I tato doba válení sladu může být započtena k dobru kapacity humen (teoreticky o dalších 4,7%).    d) Prodloužená doba hvozdění, hlavně oněch počátečních 8 h, která probíhá bez topení, dovoluje, aby nastírá i sbírka nemusely být tak urychlovány, jako tomu je u turnusu 2x12 h. 5. Předpokládá se, že tento způsob hvozdění při nejmenším nezhoršuje kvalitu sladu. Rozhodně nemá oněch závad, vytýkaných Mügerovu hvozdu, neboť hvozdění probíhá ve dvou oddělených vrstvách a za dvojnásobnou dobu, kde změny teploty a vláhy jsou mnohem vyrovnanější. 6. Při tomto způsobu odpadá obracení sladu na horní lísce a obraceč na dolní lísce může být jen minimálně používán. Naproti tomu je zvýšená spotřeba elektrického proudu k pohonu ventilátoru, která nepřesáhne 2 kW na100 kgsladu. 7. Zkouškami bylo prokázáno, že k dostatečnému odsušení 125 q ječmene (tj. asi 100 q odklíčeného sladu) vystačí se s parníkovým křídlovým ventilátorem. Bylo i vyzkoušeno, že tento ventilátor vystačí na nastírá ze 165 q ječmene v jarním  období. Předpokládám, že by ke zvýšení tahu hvozdu při vyšších nastírkách, nebo v zimním nevyzkoušeném období, postačilo zabudovat do parníku ještě další křídlový ventilátor, který bz byl v činnosti hlavně při počátku sušení, kdy vrstva neproschlého zeleného sladu klade tahu hvozdu největší odpor. Tento ventilátor by byl současně jako nutná reserva pro případ poruchy druhého ventilátoru, bez něhož by byl provoz při této vrstvě nastírá nemožný. V tomto případě nebylo by nutné pořizovat pod radiátory ventilátory tlakové. 8. Dosahované příznivé výsledky vyžadují, aby byla provedena speciální přesná měření výkonu hvozdu a tím také přezkoušeny a prověřeny dosavadní výsledky.

Klíčová slova: sladovna, hvozd, ekonomie

Zveřejněno: 1. říjen 1959