Kvasny Prum. 2010; 56(7-8): 306-312 | DOI: 10.18832/kp2010037

Historie pivovaru v Karviné.Recenzovaný článek

Milan STAREC
Dej Bůh štěstí s. r. o., Českobrodská čp. l7, 281 63 Kostelec nad Černými lesy

První písemná zmínka o Karviné pochází z roku 1305 a dějiny panství jsou úzce spjaty s rody Karvínských z Karviné a Laryšů (později Larisch a Larisch-Mönnich). Z 16. století se dochovala první písemná zmínka o panském pivovaru. Původní pivovar byl umístěn u starého karvinského zámku a jeho produkce dosahovala až 850 hl piva ročně. S rozmachem těžby uhlí docházelo k rapidnímu zvyšování výroby piva a původní pivovar již nestačil. V roce 1860 byl vystavěn pivovar nový. Ve své době patřil k nejmodernějším pivovarským provozům. Roční výstav se na počátku 60. let 19. století pohyboval kolem 6000 hl a neustále stoupal, v 70. letech se ustálil na objemu kolem 30 000 hl. Na konci 19. století byla přistavěna další sklepní oddělení, byla vystavěna nová kotelna a byly instalovány čpavkové kompresory pro umělé chlazení. V roce 1900 proběhla výstavba nové varny a hvozdů. Před příchodem první světové války dosáhl výstav  120 000 hl. Na počátku 20. let 20. století došlo v rámci rekonstrukce ke zvýšení varu na 150 hl. Také sladovna byla rozšířena a vyráběla 3000 tun sladu za sezonu. V roce 1938 připadla Karviná Polsku a v roce 1939 Německu. V té době bylo řízení karvinského pivovaru  spojeno se jménem známého českého pivovarského odborníka R. Tilleho. V průběhu války klesla vzhledem k nedostatku surovin kvantita i kvalita vyráběného piva. Po válce byl pivovar v Karviné na základě Benešova dekretu konfiskován. R. Tille se v té době spolupodílel na národní správě pivovaru. Po roce 1948 byl pivovar zařazen pod Moravsko-slezské pivovary, n. p. a R. Tille byl nucen z pivovaru odejít. V té době se začaly v pivovaře objevovat trhliny. V roce 1953 byl pivovar poddolován, výroba byla ukončena, technologické celky byly rozebrány a zbytek pivovaru se propadl o 30 m. Prostor, na kterém pivovar stával, je dnes pod hladinou odkalovací nádrže dolu Darkov. Zrušení pivovaru v Karviné bylo jedním z podstatných impulzů pro výstavbu nového pivovaru v Nošovicích.

Klíčová slova: Karviná, pivovar, historie

Zveřejněno: 1. červenec 2010 

Reference

  1. Zářický, A.:Ve stínu těžních věží. Ostrava, 2004.
  2. Zářický, A.: Podnikatelské aktivity hraběte Heinricha von Larisch-Mönnicha…In: Studie z dějin hornictví 33. Rozpravy Národního technického muzea.Praha, 2004.
  3. Zářický, A.: Velkopodnikatel (příklad Johanna Larisch-Mönnich a dalších). In: Kolektiv(ed.): Člověk na Moravě v první polovině 20. století. Brno 2006.
  4. Hosák, L.: Historický místopis země Moravsko-Slezské. Academia 2004.
  5. Kuča, K.: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku II. Libri Praha 1997.
  6. Bayer, J.: Denkwürdigkeiten der Stadt Freistadt in Herzogthum Schlesien, in historischer und topographischer Beziehung, einschliesslich der mit ihr verbundenen Ortschaften und aller zu ihrem Bezirke gehörigen Dörfer und Colonien. Von den ältesten Nachrichten bis auf unsere Tage. Wien, 1879.
  7. Grobelný, A.:Vznik a počátky Karviné, její vývoj do roku 1920. Těšínsko, 1985, 28 (1).
  8. http://www.hrady.cz a http://www.zanikleobce.cz
  9. Heckel, B.: Karviná v záři věků III, IV, VI, VII. Studie o Těšínsku 9, 11, 12, 13.
  10. Musil, F., Plaček, M., Úlovec, J.: Zaniklé hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska po roce 1945. Libri, 2005.
  11. Heckel, B.: Karviná v záři věků III. Studie o Těšínsku 9. Těšín, 1980.
  12. Grobelný, A.:Vznik a počátky Karviné, její vývoj do roku 1920. Těšínsko, 1985, 28, (1).
  13. Kneifel, R.:Topografie des kaiserl. Königl. Antheils von Schlesien. Brünn 1804, 1806, II/1, II/3.
  14. Korbelářová, I., Žáček, R.: Statisticko-topografický popis těšínského kraje ze 40. let 19. století. Časopis Slezského zemského muzea.
  15. SOkA Karviná, Sbírka obrazového materiálu, fotografiía fotonegativů, k.f.250400, i. č.934.
  16. http://www.pivovary.info.
  17. SOkA Karviná, Sbírka obrazového materiálu, fotografiía fotonegativů, k.f.250400, i. č. 934.
  18. http://historickemapy.cuzk.cz.
  19. Die Gross-Industrie Oesterreichs. Bd. V. Wien 1898.
  20. Archiv OKD Ostrava, fond Larisch-Mönnich centrální ředitelství, k.č.385, i. č.1392.
  21. Kvas, 1900, s. 599.
  22. Likovský, Z.: Pivovary Moravy a rakouského Slezska 1869-1900. VÚPS, Praha, 2000.
  23. SOkA Karviná, AM Karviná 1816-1945 dodatky, i. č.154, sign.3,4.
  24. Daněk, R.: Ostravské pivovary mezi volnou soutěží a kartelem (1889-1918). In: Sborník příspěvků k dějinám a výstavbě Ostravy a Ostravska, 23. Ostrava, 2007.
  25. Likovský, Z.: Pivovary Československého území 1900-1948. VÚPS Praha 2006.
  26. Archiv OKD Ostrava, fond Larisch-Mönnich centrálníředitelství, k.č.240, i.č.512.
  27. SOkA Karviná, AM Karviná 1816-1945 dodatky, i. č. 154, sign. 1, 2.
  28. Archiv OKD Ostrava, fond Larisch-Mönnich centrální ředitelství, k. č. 49, i. č. 101, 103.
  29. Tille, R.: Paměti ing. Rudolf Tille. Plzeň, 1990.
  30. Archiv OKD Ostrava, fond Larisch-Mönnich centrálníředitelství, k.č.264, i.č.564.
  31. Kvas, 1949, s. 357.
  32. Kratochvíle, A.: Pivovarství českých zemí v proměnách 20. století. VÚPS, Praha, 2005.
  33. SOkA Karviná, Kronika Karviné 1952.
  34. Franzl, J.: Dlouholetý sládek, Osobní rozhovory. Nošovice, 2008.
  35. SOkA Karviná, Kronika Karviné 1953.
  36. http://www.zanikleobce.cz.
  37. Vlastní výzkum autora
  38. Cásek, K.:Dlouholetý sládek, Osobnírozhovory. Hukvaldy, 2008.
  39. SOkA Místek: AM Místku, fond povolování živností.

Zpět na obsah