Kvasny Prum. 2012; 58(9): 256-263 | DOI: 10.18832/kp2012024

Ročníkové prognózy obsahu alfa kyselin v českých chmelech.Recenzovaný článek

Karel KROFTA, Alexandr MIKYŠKA, Jana TICHÁ
1 Chmelařský institut s.r.o., Kadaňská 2525, 438 46 Žatec
2 Výzkumný ústav pivovarský a sladařský a.s., Lípová 15, 120 44 Praha 2
3 Chmelařství, družstvo Žatec, Mostecká 2580, 438 01 Žatec

Obsah alfa kyselin, z pivovarského i komerčního hlediska nejdůležitější kvalitativní ukazatel chmele, podléhá výrazným ročním výkyvům. Z toho plyne důležitost včasné a spolehlivé informace o kvalitě aktuální sklizně. Zavedený systém hodnocení obsahu alfa kyselin v českých chmelech sestává z předsklizňových a sklizňových predikcí a podrobného rozboru skutečnosti na základě analýzy všech vykoupených partií chmele. Je diferencován dle odrůd a chmelařských oblastí. Předložená studie shrnuje výsledky ročníkových prognóz obsahů alfa kyselin v českých chmelech za uplynulých více než 15 let. Predikované hodnoty porovnává se skutečností a analyzuje zdroje systematických chyb. Předsklizňová prognóza dává včasné informace, míra shody se skutečností závisí zejména na vývoji počasí těsně před a v průběhu sklizně. Sklizňová predikce je díky relativně vysokému počtu hodnocených vzorků ve velmi dobré shodě se skutečností (r = 0,986 pro Žatecký poloraný červeňák za 18 let). Předsklizňové prognózy a sklizňové predikce pro viruprostý Žatecký poloraný červeňák a hybridní odrůdy Sládek a Premiant jsou ovlivněny zastoupením vzorků z mladých a starých porostů s velmi odlišnou úrovní obsahu alfa kyselin. Je možno konstatovat, že zavedený systém hodnocení poskytuje poměrně přesné informace pro potřeby pěstitelů, zpracovatelů chmele, obchodních organizací i pivovarů.

Klíčová slova: chmel, Žatecký poloraný červeňák, české hybridní odrůdy, alfa kyseliny, konduktometrická hodnota chmele, HPLC

Vloženo: 25. květen 2012; Přijato: 25. červenec 2012; Zveřejněno: 1. září 2012 

Reference

  1. Analytica EBC, 1998: Hans Carl Getränke Fachverlag, Nürenberg, Method 7.7.
  2. Barth-Haas Group, 2011: The Barth Report, Hops 2010/2011: 9-29.
  3. Čejka, P., Kellner, V., Čepička, J., 1998: Mezilaboratorní zkoušení analýz chmele. Kvasny Prum. 44: 362-365. Přejít k původnímu zdroji...
  4. Česká technická norma ČSN 462520, 1997: Zkoušení chmele, část 15 - Stanovení konduktometrické hodnoty chmele. Český normalizační institut.
  5. Daoud, I.S., Kusinski, S., 1992: Liquid CO2 and ethanol extraction of hops: Part I: Effect of hop deterioration on extraction efficiency and extract quality. J. Inst. Brew. 98: 37-41. Přejít k původnímu zdroji...
  6. Forster, A., 1995: Spezifishe Probleme der Deutschen Hopfenernte 1994. Hopfen-Rundschau, No. 1: 7-10. Hopsteiner, 2011: 2010 Guidelines for Hop Buing.
  7. Krofta, K., Nesvadba, V., Tichá, J., Urban, J., Čepička, J., 2003: Kvalitativní a ekonomické aspekty stárnutí českých odrůd chmele.
  8. Kvasny Prum. 49: 326-335.
  9. Krofta, K., Kroupa, F., 1995: Hodnocení analytických ukazatelů českého chmele v roce 1994. Chmelařství 68: 59-64.
  10. Meloun, M., Militký, J., 1994: Statistické zpracování experimentálních dat. Plus spol. s r.o., ISBN 80-85297-56-6.
  11. Mikyška, A., Jurková, M., Poledníková, M., 1999: Pivovarská hodnota českých a moravských chmelů ze sklizně 1999. Kvasny Prum. 45: 300-301.
  12. Schmidt, F., Johansen, J.O., 1994: Deterioration of Hop Pelletsanalysis by HPLC. Proceedings of Symposiun on Hops, Zoeterwoude, The Netherlands, 58-71.

Zpět na obsah