Kvasný Průmysl, 1958 (roč. 4), číslo 9
Pokus o řízenou změnu kvasných vlastností drožďárenských kvasinek.Recenzovaný článek
O. NEČAS, A. KARÁSEK
Kvasny Prum. 1958; 4(9): 195-197 | DOI: 10.18832/kp1958023 
V pokusech jsme se snažili dosáhnout u drožďářských kvasinek adaptace ke zkvašování laktosy a melibiosy při regeneraci kvasinkových buněk z bezblanných protoplastů a jejich fragmentů. Pouhá kultivace protoplastů a jejich regenerace na půdách s těmito cukry k vyvolávání adaptace nestačí. Při regeneraci na půdách s filtrátem homogenitu či autolyzátu pivovarských kvasinek, které melibiosu zkvašují, jsme z 271 isolovaných kmenů získali 8 kmenů drožďářských kvasinek, které melibiosu zkvašovaly. Během pasážování na melase tyto kvasinky schopnost zkvašovat melibiosu opět ztratily.
Statistický způsob cejchování nádrží pro uskladnění lihu a lihových výrobků.Recenzovaný článek
K.K. PONOMAREV
Kvasny Prum. 1958; 4(9): 198-205 | DOI: 10.18832/kp1958024
Vysvětlený způsob, spočívající na zákonech statistické matematiky pro hromadné jevy, započítává všechny činitele, kteří působí na nádrž a kromě toho periodické přeměřování (např. jednou za 3 měsíce) geometrického tvaru umožňuje i systematicky opravovat výsledek cejchování s časem. Krátce řečeno, podstatným faktorem pro vysvětlený způsob je, že vzhledem ke stále se měnícímu geometrickému tvaru válcového lubu vlivem uvedených činitelů se hodí nejlépe způsob, který při započítávání všech vlivu dává možnost měnit cechovní tabulky objemu podle toho, jak plášť mechanicky pracuje a tudíž i sledovat změny objemu během času. Vnější geometrický tvar válcové...
Príspevok k problematike kvasenia a skladovania vín v kovových tankoch s uponovým náterom.Recenzovaný článek
M. TIBENSKÁ
Kvasny Prum. 1958; 4(9): 205-207 | DOI: 10.18832/kp1958025
Pomocou elektroforézy na papieri sa dokázalo, že sa z epoxydového náteru Upon 1200 P po napučaní náteru vylúhováva tvrdidlo (polyetylénpolyamin), ktoré je najpravdepodobnejšou príčinou zhoršenia kvality vína.
Připomínky k výrobě červených vín.Recenzovaný článek
Z. KUTTELVAŠER
Kvasny Prum. 1958; 4(9): 207-210 | DOI: 10.18832/kp1958026
Kromě klasických způsobů výroby červených vín nakvašováním rmutů v kádích se stále více propaguje nakvašování červených rmutů v ocelových tancích, kde se rmut promíchá stlačeným oxidem uhličitým, jakož i zahříváním červených rmutů bez dalšího nakvašování rmutů v otevřených kádích s volně plovoucím matolinovým kloboukem. Tento způsob nakvašování je celkem velmi pracný a nedostatečné promíchávání i ponechání nakvašeného rmutu v kádi delší dobu jak se často při zvýšeném výkupu hroznů stává, má nepříznivý vliv na jakost vyrobeného vína. Je proto nutno zajistit dokonalou organizaci práce, dodržování základních technologických požadavků, řádné využití kvasného...