Kvasný Průmysl, 1974 (roč. 20), číslo 3
Půda k průkazu a stanovení mléčných baktérií.Recenzovaný článek
J. ŠAVEL, M. PROKOPOVÁ
Kvasny Prum. 1974; 20(3): 49-51 | DOI: 10.18832/kp1974008 
Článek pojednává o nové půdě k průkazu a stanovení mléčných bakterií, sestavené převážně z tuzemských surovin. Půda obsahuje prokvašenou sladinu, kaseinový hydrolyzát a další látky podporující růst mléčných bakterií. Tato půda připravená s přídavkem beta-fenyletanolu i bez něho se porovnávala s půdami VLB L41 aVLB S 7 firmy Sartorius Membranfilter. Očkování různých provozních vzorků i čistých kmenů mléčných bakterií prokázalo, že nová půda umožňuje stanovit laktobacily a pediokoky přibližně ve stejném rozsahu jako půdy VLB L41 aVLB S 7. Na živné půdě bez b-phenylethanolu rostl výrazně vyšší počet bakterií než na stejné půdě s ním. Diskutují se příčiny...
Technologické zásahy a opatření ke zvýšení praktické trvanlivosti piva.Recenzovaný článek
J. SÝKORA, J. PESLER, J. KROFTA
Kvasny Prum. 1974; 20(3): 52-53 | DOI: 10.18832/kp1974009
Autoři rekapitulují provozní opatření ke zvýšení praktické trvanlivosti piva, která zahrnují technologické faktory, filtrační techniku a sanitaci.
Etikety a problémy adjustace lahví v nápojovém průmyslu.Recenzovaný článek
J. ŠROGL, J. TETZELI
Kvasny Prum. 1974; 20(3): 54-55 | DOI: 10.18832/kp1974010
V referátu jsou shrnuty obecné požadavky na jakost etiket a návrh metodiky na jejich zkoušení.
Využití systému CA- Condensates.Recenzovaný článek
J. ŠATAVA, J. ŠAVEL
Kvasny Prum. 1974; 20(3): 55-56 | DOI: 10.18832/kp1974011
Základní informace o využití systému CA-Condensates (CAC), což je strojový způsob vyhledávání informací. Jihočeské pivovary, n.p., mají dva tzv. profily, a to "pokročilá pivovarská technologie", obsahující veškeré publikované informace o ječmenu, sladu, chmelu, pivu a meziproduktech, a "mikrobiologická kontrola v pivovarství" zatím ve stadiu odlaďování programu.
Možnosti použitia trstinovej melasy pri výrobe pekárskeho droždia a sušených kŕmnych kvasníc.Recenzovaný článek
E. PÍŠ
Kvasny Prum. 1974; 20(3): 57-60 | DOI: 10.18832/kp1974012
V biochemizme nárastu biomasy sa dostáva do popredia svojim významom hlavná sacharidická zložka - melasa a to ako relatívne negatívne pôsobiaci prvok. Príčinou je neustále sa zhoršujúci kvalitatívny profil melasy v dôsledku intenzifikačného procesu v prvovýrobe a v cukrovare. A ten sa nedá zastaviť. Preto sa praktické východisko črtá v korekčných zásahoch pri uskladnení a spracovaní melasy cestou prídavku vhodných stimulátorov, prehĺbenou úpravou melasových sladín a pod. V tomto zmysle sa výrobne odskúšal prídavok trstinovej melasy k repnej. Repná a trstinová melasa sa bez zvláštneho...