Kvasný Průmysl, 1977 (roč. 23), číslo 11
Jednofázová výroba piva.Recenzovaný článek
M. KAHLER, T. LEJSEK
Kvasny Prum. 1977; 23(11): 244-249 | DOI: 10.18832/kp1977039
Vypracoval se způsob kvašení a dokvašování v jedné nádobě (jednofázová výroby piva), který zkracuje výrobu 10 a12% piva průměrně o 60 až 65 %. Aplikací tlakových velkokapacitních kónických tanků, budovaných ve volném prostranství, se podstatně zjednodušuje koncepce pivovaru a odpadají náročné požadavky na stavbu spilky a sklepa. K omezení tvorby metabolitů vlivem zvýšeného pohybu kvasící mladiny musí se zvolit správné rozměry tanku (výška, průměr, vrcholový úhel kónického dna)a objem plnění ( návaznost na kapacitu varny a denní výstav piva). Nižší ztráty hořkých látek při kvašení umožňují snížit dávku chmele o 5 až 10 %. Přetlak 0,1 MPa od začátku...
Stimulátory rastu kŕmnych kvasiniek.Recenzovaný článek
A. G. ZABRODSKIJ, V. J. PŠEVORSKAJA, V. A. LUPAŠKO
Kvasny Prum. 1977; 23(11): 255-257 | DOI: 10.18832/kp1977040
Autori preverovali účinok stimulátorov podľa dynamiky rastu kvasiniek Candida utilis na melasových liehovarských výpalkoch pri kultivácii na trepačke a v laboratórnych fermentoroch. Ako stimulátory použili destiobiotín, kyselinu giberelovú a preparát stopových prvkov, doporučované pri výrobe pekárskeho a kŕmneho droždie na báze melasy, hydrolyzátov a parafínov. Pokusmi sa nezistil preukazný vplyv skúšaných stimulátorov na nahromadenie biomasy Candida utilis na melasových liehovarských výpalkoch, ani na kvalitu sušeného droždia. Výpalky na rozdiel od melasy obsahujú všetky potrebné rastové látky c dostatočnom množstve. To dalo základ na...
Konstrukce a ověření chování věžového vícestupňového fermentoru.Recenzovaný článek
J. PÁCA
Kvasny Prum. 1977; 23(11): 257-261 | DOI: 10.18832/kp1977041
Byl navržen věžový vícestupňový fermentor s mícháním pro souproudý tok kapalné a plynné fáze skládající se z pěti stupňů oddělených perforovanými přepážkami. Konstrukce je stavebnicová. Každý stupeň je opatřen dvěma diskovými turbínovými míchadly a čtyřmi míchacími zarážkami a má samostatnou regulaci teploty, pH, pěnění a tenze rozpuštěného kyslíku. V další části jsou uvedeny výsledky experimentálního ověření hydrodynamického chování systému. Byl sledován tlakový gradient, plynová zádrž, koeficient mezistupňového zpětného toku, celkového chování systému a rychlosti přenosu kyslíku v jednotlivých stupních v závislosti na frekvenci...