Kvasný Průmysl, 1977 (roč. 23), číslo 8
Využití a přezkoušení přístroje Kjel-Foss na stanovení bílkovin.Recenzovaný článek
K. KOSAŘ
Kvasny Prum. 1977; 23(8): 169-171 | DOI: 10.18832/kp1977027 
V roce 1976 náš ústav zakoupil přístroj Kjel-Foss pro stanovení dusíkatých látek. Přístroj pracuje zcela automaticky při plném zachování principu Kjeldahlovy metody ( mineralizace, ředění, neutralizace, destilace a titrace). Hlavní částí přístroje je šest speciálních Kjeldahlových baněk rozmístěných v kruhu, který se otočí každé 3 minuty ve směru hodinových ručiček. Od vložení vzorku po obdržení výsledku uplyne doba 15 minut, maximální hodinový výkon je 20 vzorků. Zárukou přesnosti analýzy je kalibrace přístroje na chemikálie se známým obsahem dusíku. Stanovení obsahu dusíkatých látek na přístroji Kjel-Foss je přesnější než tradiční...
Řízení menších a středních pivovarů počítači.Recenzovaný článek
A. K. LLOYD
Kvasny Prum. 1977; 23(8): 172-174 | DOI: 10.18832/kp1977028
Vzrůstající potřeba automatizace ovládané počítačem v menších a středních pivovarech dokazuje, jak důležité je odstranit mystiku kolem počítačů a tím dosáhnout, že vedení a spolupracovníci odloží předsudky a přijmou počítače bez výhrad. Článek popisuje zjednodušený ovládací systém, určený speciálně pro pivovary a nápojový průmysl, u něhož zřetelný programovací jazyk, jakož i použití mikrokomputerů a mikroprocesorů zvyšují spolehlivost, snižují náklady a značně zlepšují přizpůsobivost zařízení.
Výroba kŕmneho droždia a patogénne kvasinky.Recenzovaný článek
M. POVAŽAJ, D. HAĽAMA
Kvasny Prum. 1977; 23(8): 174-176 | DOI: 10.18832/kp1977029
Autori upozorňujú na možnosti kontaminácie netradičných fermentačných substrátov (n-alkány, hydrolyzáty lignocelulózových materiálov, navrhovaných pre výrobu kvasničnej biomasy. Ide najmä o viaceré patogénne druhy, predovšetkým z rodu Candida. Zaoberajú sa možnými príčinami infekcie porovnaním niektorých dôležitých kultivačných parametrov s nepatogénnymi produkčnými kmeňmi a predkladajú k posúdeniu niektoré návrhy pre riešenie tohto problému.
Využití enzymových preparátů při výrobě čirých ovocných šťáv.Recenzovaný článek
I. VYKOUKOVÁ
Kvasny Prum. 1977; 23(8): 176-178 | DOI: 10.18832/kp1977030
Při koncentraci a modernizaci výroby přírodních ovocných a zeleninových šťáv je třeba vedle lisování řešit i další operace, jako je fermentace drtě nebo šťávy, číření šťáv atd. Je uveden pracovní postup fermentace za použití různých pektolytických preparátů, princip, mechanismus a podmínky jejich působení, přehled evropských výrobců enzymových preparátů a orientační dávkování Pectinexu pro různé druhy ovoce. Dále jsou uvedeny závěry výsledků zkoušek s pektolýzou a čiřením šťáv z třešní a jablek v průběhu zpracovatelské sezóny.
Trvanlivost nízkokalorických nápojů ve vztahu k využívání umělých sladidel kvasinkami.Recenzovaný článek
L. ŠVORCOVÁ
Kvasny Prum. 1977; 23(8): 183-186 | DOI: 10.18832/kp1977031
V práci se zkoumalo znehodnocování nízkokalorických nápojů vlivem zmožování kvasinek. Tyto nápoje byly ochucovány fruktózou, sorbitem a sacharinem. Ve sterilních a vzduchotěsně uzavřených lahvích se za přítomnosti kyseliny askorbové nebo konzervaci kyselinou sorbovou kvasinky nerozmnožovaly. Jestliže tato konzervace nebyla přítomna, docházelo k rozmnožování kvasinek již v prvních dnech skladování. Větší rozmnožování nastalo v nápojích plněných na provozní lince. Množení kvasinek částečně inhibovalo nízké pH, dosažené zvýšenou dávkou kyseliny citronové. Laboratorními experimenty bylo prokázáno zmnožování kvasinek v roztocích s různým obsahem sorbitu,...