Kvasný Průmysl, 1982 (roč. 28), číslo 1
Příspěvek k využití hořkých látek chmele.Recenzovaný článek
J. ŠROGL, J. PESLER, P. PRŮCHA, J. HLAVÁČEK
Kvasny Prum. 1982; 28(1): 4-7 | DOI: 10.18832/kp1982001 
Článek pojednává o vlivu některých technologických podmínek na ztráty hořkých látek při výrobě mladiny a mladého piva. Zvýšení obsahu bílkovin ve sladině má za následek snížení množství hořkých látek v mladině. Odstranění části vysokomolekulárních bílkovin ze sladiny naopak snižuje ztráty hořkých látek. Změny obsahu polyfenolů chmele neměly prokazatelný vliv na výtěžnost hořkých látek. Také obsah mědi ve sladině neměl vliv na obsah izohumulonů v mladině. Patrný vliv měl tvar kvasné nádoby použité pro hlavní kvašení.
Problematika N-nitrosaminů - vznik a vlastnosti.Recenzovaný článek
V. KELLNER, J. ČULÍK, G. BASAŘOVÁ
Kvasny Prum. 1982; 28(1): 7-11 | DOI: 10.18832/kp1982002
V práci je pojednáno o možnostech vzniku N-nitrosaminů. Jsou diskutovány reakční podmínky s důrazem na prostředí, pH, katalyzátory a inhibitory. Jsou uvedeny fyzikální vlastnosti, chemické vlastnosti a biologické účinky nejběžnějších N-nitrosaminů.
Skúsenosti s použitím odpeňovača Depenol v závode Slovlik, n. p., Trenčín.Recenzovaný článek
S. HUNČÍKOVÁ, M. ZAVŘELOVÁ, S. ČONGRADYOVÁ, M. MARUŠOVÁ, L. PAVLEOVÁ
Kvasny Prum. 1982; 28(1): 11-13 | DOI: 10.18832/kp1982003
Pre reguláciu penenia pri výrobe pekárskeho droždia bol v ČSSR vyvinutý nový odpeňovací prostriedok nazvaný Depenol 611. Jeho účinnosť a vlastnosti sa testovali najprv v laboratóriu. V článku sa uvádzajú výsledky prvých prevádzkových skúšok pri výrobe pekárskeho droždia. Nový odpeňovač sa porovnával s Kontraminom 210, ktorý sa v súčasnej dobe používa pri výrobe droždia v koncentrovanej melasovej zápare, v čs. droždiarňach. Uvádzajú sa niektoré kvalitatívne znaky Depenolu a výsledky hygienickotoxikologického posúdenia jeho nezávadnosti. Na rýchle stanovenie odpeňovacej účinnosti sa navrhuje modifikovaná metóda Morse-Mossa a popisuje sa jej princip.
Regulace aerace v průběhu výroby oxytetracyklinu.Recenzovaný článek
P. ETTLER
Kvasny Prum. 1982; 28(1): 13-16 | DOI: 10.18832/kp1982004
Byly získány údaje o spotřebě kyslíku kulturou Streptomyces rimosus, reologickém chování biosuspenze a průběh hodnoty rozpuštěného kyslíku při biosyntéze oxytetracyklinu v 15 m3 fermentorech. Byl zaveden regulovaný režim aerace, který je zrcadlovým obrazem průběhu rozpuštěného kyslíku. Bylo tak dosaženo značné úspory sterilního vzduchu, který je nejdražší "surovinou" ve fermentaci, dále bylo dosaženo značné úspory chemických protipěnících prostředků. Větší sklizené množství půdy ovlivnilo výtěžek účinné látky z fermentoru.
Štúdium mikroflóry hrozna, muštu a vína malokarpatskej vinohradníckej oblasti z technologického hľadiska.Recenzovaný článek
G. VOJTEKOVÁ
Kvasny Prum. 1982; 28(1): 16-19 | DOI: 10.18832/kp1982005
Sledovaná bola mikroflóra hrozna, muštov a mladých vín v malokarpatskej vinohradníckej oblasti. Z celkom spracovaných 31 vzoriek hrozna bolo v priebehu rokov1979 a1980 izolovaných a identifikovaných 285 kmeňov kvasiniek. Frekvencia technologicky najdôležitejšieho druhu S. cerevisiae bola 91,6 % a 100 %. Stopercentná frekvencia kmeňa S. cerevisiae v muštoch je potvrdená identifikovaním 228 kmeňov S. cerevisiae z ce1kove izolovaných 398 kmeňov kvasiniek. Z mladých vín bolo v rokoch 1979-1980 izolovaných 171 kmeňov kvasiniek. V budúcnosti bude treba okrem sledovania frekvencie technologicky významných kmeňov S. cerevisiae a S. oviformis venovať pozornosť...