Kvasný Průmysl, 1982 (roč. 28), číslo 6
Význam vlastností zpracovávaného ječmene v technologii a kvalitě sladu.Recenzovaný článek
A. DOLEŽALOVÁ
Kvasny Prum. 1982; 28(6): 121-124 | DOI: 10.18832/kp1982024 
Požadavky na zvýšená kritéria jakosti u sladu přecházejí i na kvalitativní požadavky ječmene. Hledají se rychlé a objektivní metody pro určení jeho kvality. Zatěžujícím prvkem pro výběr metod je rychlost, protože během výkupu nelze volit časově náročné metody. Prvním předpokladem pro výběr kvalitního sladovnického ječmene je odrůda, lokalita a agrotechnika. Nelze říci, že všechny tyto podmínky zaručují dobrou jakost, ale jsou vodítkem při výběru sladovnických ječmenů. V tabulce, která zachycuje analytická kritéria ječmene, je uvedeno, jak se daný znak jakosti podílí na kvalitě sladu. Je hodnocen vliv klíčivé energie, hl-hmotnosti, absolutní hmotnosti...
Kontrolní várky.Recenzovaný článek
V. ČERNOHORSKÝ, J. CUŘÍN
Kvasny Prum. 1982; 28(6): 125-128 | DOI: 10.18832/kp1982025
Autoři se na základě mnohaletých praktických zkušenosti zabývají problematikou kontrolních várek. Ve svém sdělení specifikují základní zásady a způsob přípravy kontrolních várek, metodiku provedeni, včetně odběru vzorků a podávají zásadní návod, jak tyto várky vyhodnocovat.
Tvorba dusitanů v kontaminovaných várečných kvasnicích.Recenzovaný článek
J. ŠAVEL, M. PROKOPOVÁ
Kvasny Prum. 1982; 28(6): 128-131 | DOI: 10.18832/kp1982026
Sledovala se tvorba dusitanů v kontaminovaných kvasnicích, uchovávaných ve vanách pod vodou. Rych1ost tvorby dusitanů závisela na množství bakterií v kvasnicích, teplotě a obsahu dusičnanů ve vodě, pod níž se kvasnice uchovávaly. Dusitanů vznikalo více v kvasnicích než ve vodě nad kvasnicemi. Současně se činností kvasnic dusitany odbourávaly. Popisuje se jednoduchý test k průkazu baktérií, redukujících NO3 v kvasnicích. Uvádějí se zásady pro dosažení co nejnižších hodnot v kvasnicích.
Výroba fenylacetylkarbinolu a efedrinu - méně známá oblast použití kvasinek v průmyslu.Recenzovaný článek
J. NETRVAL, M. VODŇANSKÝ
Kvasny Prum. 1982; 28(6): 131-134 | DOI: 10.18832/kp1982027
Fenylacetylkarbinol (FAK) je výchozí surovinou pro výrobu efedrinu, který je složkou různých farmaceutických preparátů. Při výrobě FAK se používá odpadních pivovarských kvasnic. Do suspenze kvasnic se postupně vnášejí dávky benzaldehydu, sacharózy a acetaldehydu, který slouží jako akceptor vodíku, tak dlouho, dokud se nezastaví biotransformace inhibicí enzymového systému. Vytvořený FAK se extrahuje do organického rozpouštědla, po jeho zahuštění se provádí reduktivní aminace za přítomnosti methylaminu a speciálního katalyzátoru na bázi platiny při nízkém tlaku vodíku, čímž vzniká efedrin. Byly prováděny experimenty s cílem zdokonalit uvedený postup....
Nové poznatky z fermentace Mg-bisulfitového výluhu na fermentoru CHEPOS.Recenzovaný článek
P. SEICHTER, L. PEŠL, J. KVASNIČKA, V. SLÁMA
Kvasny Prum. 1982; 28(6): 134-139 | DOI: 10.18832/kp1982028
Článek přináší výsledky zkoušek kontinuální fermentace Mg-bisulfitových výluhů s kvasinkami Candida utilis na laboratorním fermentoru CHEPOS. Provedené experimenty v tomto typu fermentoru prokázaly možnost dosažení vhodného, hydrodynamického režimu i dostatečného přenosu kyslíku pro kultivaci, až do maximální zřeďovací rychlosti 0,324 h-1 a měrné produkce až 5,2 kg. m-3. h-1. Výsledky průběžného snímání všech měřených dat prokázaly, že za vysokých koncentrací biomasy ve fermentoru může být specifická spotřeba kyslíku výrazně nižší, než je obecně předpokládáno. Změny parametrů míchání a provzdušňování umožnily vyhodnotit korelace...