Kvasný Průmysl, 1982 (roč. 28), číslo 8
Důležité faktory ovlivňující fermentabilitu. 2. Experimentální výsledky.Recenzovaný článek
H. VRTĚLOVÁ, M. NENTWICHOVÁ
Kvasny Prum. 1982; 28(8): 169-171 | DOI: 10.18832/kp1982034 
Nová metoda používaná k hodnocení exportních sladů na našem pracovišti dává obraz o hloubce prokvašení v provoze. Byly sledovány vlivy, které tuto vlastnost sladu mohou ovlivnit. Práce vycházela ze souhrnu literárních poznatků. Vlastní pokusy zahrnují sledování faktorů pěstebních, odrůdových a technologických. Pokusy prokázaly, že tato schopnost může být kladně ovlivněna pěstováním vysoce prokvašujících odrůd sladovnických ječmenů pěstovaných po okopanině, správně a v plné zralosti sklízení. Pří dalším zpracování je nutný vzdušný způsob máčení a celý postup výroby zaměřit k získání dobře rozluštěného kvalitního sladu.
Způsob hodnocení fyziologického stavu várečných kvasnic.Recenzovaný článek
V. GRABMÜLLER, J. HODAŇ
Kvasny Prum. 1982; 28(8): 172-173 | DOI: 10.18832/kp1982035
Návrh způsobu hodnoceni várečných kvasnic podle vybraných vlastnosti morfologických, fyziologických a technologických, se zaměřením na podmínky k. p. Západočeské pivovary, Plzeň.
Složení proteinu krmných kvasnic kultivovaných při zvýšených teplotách.Recenzovaný článek
L. ADÁMEK, F. ŠTROS, M. RUT, J. RYBÁŘOVÁ
Kvasny Prum. 1982; 28(8): 174-176 | DOI: 10.18832/kp1982036
U producentů krmných kvasnic Torulopsis ethanolitolerans 235 a Candida utilis 231, rostoucích na minerální půdě se syntetickým ethanolem, byl zjišťován vliv kultivační teploty 30 - 39 °C na obsah jednotlivých aminokyselin v proteinu biomasy. Bylo zjištěno, že obsah aminokyselin v biomase kvasnic nebyl konstantní a měnil se s kultivačními podmínkami a podle použitého produkčního kmene. Nejvíce aminokyselin bylo syntetizováno kmenem Candida utilis 231 při kultivační teplotě 30 °C. Při zvýšených teplotách obsah aminokyselin v biomase úměrně klesal. U kmene Torulopsis ethanolitolerans 235 nejvyšší biosyntéza aminokyselin probíhala při 35 °C. Při nižší...
Identifikácia kryštalických zákalov vo vine a možnosti ich zabránenia vysokoaktívnou kyselinou metavínnou "Vinisanom".Recenzovaný článek
J. FARKAŠ, A. KINTLEROVÁ
Kvasny Prum. 1982; 28(8): 176-182 | DOI: 10.18832/kp1982037
V našej práci identifikovali sme kryštalické zákaly vo víne a vypracovali sme rnetódy na ich sledovanie a predvídanie. Vyriešili sme zdokonalený postup výroby kyseliny metavínnej, na ktorý je udelené čs. autorské osvedčenie. Podľa vyriešeného postupu vyrobená kyselina metavínna má lepšie vlastnosti a vyššiu inhibičnú aktivítu oproti kryštalickým zákalom, čo umožňuje predlžiť trvanlivosť vína na 8 mesiacov až 1 rok v závislosti od podmienok. Podľa tohoto postupu bola vyrobená kyselina metavínna pod názvom Vinisan a použitá pri stabilizácii 11 000 hl vína vo Vinárskych závodoch Bratislava - Rača a Pezinok. Pri tejto realizácii nevyskytli sa žiadne zákaly...
Struktura spotřeby nealkoholických nápojů v Polsku.Recenzovaný článek
T. NOWAKOWSKA-MARSZALEK
Kvasny Prum. 1982; 28(8): 182-186 | DOI: 10.18832/kp1982038
Autorka podává podrobný přehled o současné výrobě nealkoholických nápojů v PLR, rozdělení do jednotlivých skupin a požadavků na jakost. Práce je doplněna tabulkou zpracovanou na základě ankety na celém území v roce 1978 o spotřebě veškerých nealkoholických nápojů, grafy nárůstu spotřeby jednotlivých skupin nealkoholických nápojů v letech 1961 - 1980. Shrnuje činitele dalšího rozvoje spotřeby nealkoholických nápojů.
Genetické inženýrství a výroba antibiotik.Recenzovaný článek
P. VYSKOČIL, K. ZELENÝ
Kvasny Prum. 1982; 28(8): 186-189 | DOI: 10.18832/kp1982039
Metody genetického inženýrství, které jsou v současné době rozpracovány pro několik metabolitů a jejich expresi v bakteriálních buňkách, budou hrát v nejbližší době významnou roli i u organismů produkujících antibiotika. Je diskutována řada možností využití těchto technik pro klonování genetické informace v mikroorganismech produkujících antibiotika.