Kvasný Průmysl, 1984 (roč. 30), číslo 4
Současný pohled na koloidní stabilitu piva.Recenzovaný článek
J. ŠKACH
Kvasny Prum. 1984; 30(4): 73-78 | DOI: 10.18832/kp1984014 
Důsledek zvyšování produkce lahvového piva a růstu jeho exportu je snaha o dosažení vysoké trvanlivosti. Nejedná se pouze o zachování čirosti, ale o udržení dalších kvalitativních znaků, jako chuť, vůně, barva a pěnivost, přičemž koloidní a senzorická stabilita spolu vzájemně úzce souvisí. V článku jsou shrnuty názory na chemické složení zákalů s charakterizací jednotlivých zákalotvorných látek -bílkoviny, polyfenolů, sacharidy a minerální látky. Jsou diskutovány teorie tvorby koloidního zákalu a možnosti zvyšování koloidní stability piv z hlediska využití jednotlivých stabilizačních prostředků, rozdělených do skupin podle specifičnosti...
Teorie pasterace piva a jiných nápojů.Recenzovaný článek
J. ŠAVEL
Kvasny Prum. 1984; 30(4): 78-80 | DOI: 10.18832/kp1984015
Článek uvádí základní vztahy používané pro výpočet inaktivace mikroorganismů při pasteraci piva a nápojů. Podle klasické koncepce se v potravinářství dosud udává tepelná odolnost mikroorganismů v hodnotách D a z, zatímco v bioinženýrství hodnotami E a D. uvádějí se hodnoty D a z pro různé mikroorganismy a příklady výpočtů.
Využití výpočetní techniky a její perspektivy v koncernu Pivovary a sladovny, Praha.Recenzovaný článek
L. DOLEŽEL, H. VÁŇOVÁ
Kvasny Prum. 1984; 30(4): 80-82 | DOI: 10.18832/kp1984016
Po uplynutí pěti let od vybudování oborového výpočetního střediska při generálním ředitelství koncernu Pivovary a sladovny a dvou oblastních středisek, lokalizovaných tak aby byla zpracovatelsky pokryta celá oblast ČSR, Popisují autoři jejich vybavení a současný a perspektivní systém využití. Jsou uvedeny dopady a případy ze zjednodušení administrativní náročnosti řízení.
Porovnání fyziologických vlastností buněk v jednofázových a kontinuálních kultivacích.Recenzovaný článek
J. PÁCA
Kvasny Prum. 1984; 30(4): 82-88 | DOI: 10.18832/kp1984017
Byl sledován vliv dodávky kyslíku na změny celkové a specifické rychlosti spotřeby kyslíku buňkami, rychlosti přenosu kyslíku, saturační koncentrace rozpuštěného kyslíku a výtěžnosti v jednofázových a kontinuálních kultivacích. Při experimentech bylo využito mikroorganismu Klebsiella aerogenes CCM 2318 rostoucí na syntetické glukosové půdě. Kontinuální kultivace byly provedeny při zřeďovacích rychlostech 0,96 h-1 a 0,178 h-1. rychlost přenosu kyslíku byla určena siřičitanovou metodou a koeficient KLa byl stanoven z dynamické metody s korekcí na změny v hodnotách saturační koncentrace rozpuštěného kyslíku....