Kvasný Průmysl, 1986 (roč. 32), číslo 9
Význam kvasničného kmene pro kvalitu piva.Recenzovaný článek
O. BENDOVÁ, J. VERNEROVÁ
Kvasny Prum. 1986; 32(9): 201-203 | DOI: 10.18832/kp1986056 
Článek je věnován významu vlastností pivovarských kvasinek a kmenovým rozdílům. Diskutují se charakteristiky technologických vlastností významné pro praxi a výsledky hodnocení produkce vedlejších metabolitů - vyšších alkoholů, které svým účinkem ovlivňují senzorický charakter piva. Závěrečná část uvádí nejnovější směr výzkumu pivovarských kvasinek zaměřený na přípravu kmenů se specifickými vlastnostmi pomocí genetických manipulací.
Výpočet obsahu oxidu uhličitého z údajů manometrického měřiče.Recenzovaný článek
J. ŠAVEL
Kvasny Prum. 1986; 32(9): 203-205 | DOI: 10.18832/kp1986057
Článek se zabývá výpočtem obsahu oxidu uhličitého v pivu nebo v sycených nápojích z výsledků měření manometrickým přístrojem. Uvádí se vzorce pro výpočet obsahu oxidu uhličitého v % hm. z hodnot parciálního rovnovážného tlaku CO2 a teploty nápoje. Závislost Henryho konstanty na teplotě pro roztok oxidu uhličitého ve vodě se udává ve tvaru polynomické závislosti čtvrtého stupně.
Možnosti zabezpečenia stability vína pri zníženom obsahu SO2.Recenzovaný článek
E. MINÁRIK, A. VEREŠ
Kvasny Prum. 1986; 32(9): 205-209 | DOI: 10.18832/kp1986058
Uvádzajú sa hygienické aspekty a požiadavky na obsah SO2 vo vinách v zmysle záväzných opatrení Ministerstva zdravotníctva o znížení hladiny cudzorodých látok v požívatinách, platných v ČSSR od 1. 1. 1986. Osvetľuje sa úloha oxidu vo vinárstve všeobecne a význam molekulovej H2SO3 osobitne. Poukazuje sa na mikrobiologický, biochemický a technologický význam sírenia pri zabezpečovaní stability vinárskych produktov, a naopak, na možnosti zníženia celkového obsahu SO2 vo vínach.
Fermentor 200 m3 s přímým náhonem míchadel koncepce Cheops - VÚCHZ pro výrobu krmných bílkovin.Recenzovaný článek
P. SEICHTER, L. PEŠL, V. SLÁMA, O. VÁTEK, J. MAZOCH
Kvasny Prum. 1986; 32(9): 209-212 | DOI: 10.18832/kp1986059
Za provozních podmínek byl proměřen fermentor s rychloběžným míchacím ústrojím koncepce Cheops - VÚCHZ o objemu 186 m3 pro výrobu krmných bílkovin ze syntetického ethanolu. Základní parametry zařízení byly ověřeny 72hodinovou zkouškou za přítomnosti pracovníků VÚCHZ Brno, Seliko Kojetín, Výzkumného ústavu potravinářského průmyslu (VÚPP), Praha a ZVÚ Hradec Králové. Zkouška prokázala, že fermentor je schopen dosahovat dlouhodobě produkce bílkovin 400 kg.h-1 při přenosu kyslíku 536 kg.h-1. maximální hodnoty produkce bílkovin dosahovaly krátkodobě až 450 kg.h-1. Maximální naměřená hodnota přenosu kyslíku byla 215 mol O2.m-3.-1...
Stabilita technického přípravku α-amylázy z Bacillus subtilis a možnosti jej zvýšenia.Recenzovaný článek
D. ŠMOGROVIČOVÁ, J. AUGUSTIN
Kvasny Prum. 1986; 32(9): 212-215 | DOI: 10.18832/kp1986060
Práca pojednáva o príčinách straty enzýmovej stability roztokov enzýmových prípravkov α-amylázy z Bacillus subtilis, zahustených ultrafiltráciou. Hľadajú sa spôsoby stabilizácie týchto technických prípravkov v procese skladovania. Jednou z príčin straty enzýmovej aktivity je proteinázová aktivita uvedených prípravkov. Prídavkom anorganických solí, nerozpustného škrobu a roztoku bielkoviny sa podarilo znížit výsledné inaktivácie 3 až 7násobne.
Čtvrtprovozní fermentace Streptomyces nigrificans.Recenzovaný článek
K. DEMNEROVÁ, B. KRÁLOVÁ, I. ŠAFAŘÍK, I. BENEŠOVÁ, I. FOŘT
Kvasny Prum. 1986; 32(9): 215-217 | DOI: 10.18832/kp1986061
Byly stanoveny optimální podmínky pro růst vláknité bakterie Streptomyces nigrificans 82/20 a produkci glukosaisomerasové a proteasové aktivity během její kultivace ve čtvrtprovozním fermentoru. Při fermentaci bylo použito dvou různých frekvencí míchání.
Bakteriální heteropolysacharid sukcinoglykan AR6.Recenzovaný článek
E. ŠÍMOVÁ, V. KLEKNER, J. ŘIČICA
Kvasny Prum. 1986; 32(9): 218-219 | DOI: 10.18832/kp1986062
Agrobacterium radiobacter CCM 2704 produkuje extracelulární polysacharid sukcinoglykan AR6, který ve své molekule obsahuje D-glukosu, D-galaktosu, kyselinu jantarovou a pyrohroznovou. Viskozita jeho vodných roztoků je vysoká a v závislosti na teplotě poměrně stabilní.