Kvasný Průmysl, 1988 (roč. 34), číslo 8-9
Využití křemičitých solů v pivovarské technologii. Část II. Hlavní kvašení a filtrovatelnost piva.Recenzovaný článek
A. MIKYŠKA, J. ŠKACH, I. ZIMOVÁ
Kvasny Prum. 1988; 34(8-9): 225-230 | DOI: 10.18832/kp1988034 
Fyzikálně-chemické vlastnosti křemičitého solu Tosil P dávají předpoklad pro jeho široké uplatnění v pivovarské technologii. V návaznosti na ověřování stabilizační účinnosti Tosilu P se studoval vliv aplikace tohoto prostředku na průběh hlavního kvašení a filtrovatelnost piva. Provozní pokusy prokázaly tendenci k urychlení hlavního kvašení v přítomnosti koloidního oxidu křemičitého. Z tohoto hlediska je optimální dávka Tosilu P 75 až 100 g/hl při zakvašování mladiny. Rovněž na filtrovatelnost piva má úprava Tosilem P pozitivní vliv. Příznivé ovlivnění kritérií filtrovatelnosti - tlakového nárůstu při filtraci a výsledné čirosti...
Hodnotenie pív vyrobených jednofázovým kvasením v cylindrokónických tankoch.Recenzovaný článek
V. MONCOĽOVÁ, M. ONDRÍŠEKOVÁ
Kvasny Prum. 1988; 34(8-9): 230-235 | DOI: 10.18832/kp1988035
V práci bolo urobené podrobné sledovanie dvadsiatich kvasných cyklov výroby piva jednofázovým kvasením v dvoch cylindrokónických tankoch v pivovare Bratislava. Získaný bol prehľadný obraz tvorby prchavých látok a diacetylu, ktoré boli sledované v každom cykle. Pivá vyrobené jednofázovým kvasením sa v zastúpení prchavých látok podstatnejšie nelíšia od piva vyrobeného klasickým spôsobom. Odlišnosť v charaktere pív vyrobeného jednofázovým kvasením a klasickým kvasením je daná vyšším obsahom alkoholu, oxidu uhličitého a hlbším prekvasením pív z cylindrokónických tankov.
Porovnání vlastností různých kmenů kvasnic k výrobě piva jednofázovou metodou.Recenzovaný článek
J. CHROSTOWSKI
Kvasny Prum. 1988; 34(8-9): 235-239 | DOI: 10.18832/kp1988036
U vybraných kmenů kvasnic se studovala možnost použití téhož kmene kvasnic pro výrobu piva jednofázovou a dvoufázovou technologií. Výsledky ukázaly, že oběma technologiemi lze vyrobit piva obdobných fyzikálně chemických i senzorických vlastností. S ohledem na různé vlastnosti zkoumaných kmenů kvasnic je však třeba pečlivý výběr vhodného kmene pro jednofázovou technologii v daných výrobních podmínkách.
Využití mutanty Corynebacterium glutamicum 9366-AEC/100 při fermentační přípravě lysinu.Recenzovaný článek
J. PLACHÝ, S. ULBERT
Kvasny Prum. 1988; 34(8-9): 239-241 | DOI: 10.18832/kp1988037
Byla izolována mutanta Corynebacterium glutamicum 9366-AEC/100 rezistentní vůči analogu lysinu a dependentní na homoserin, umožňující dosáhnout po 60hodinách kultivace produkce 60 g . l-1 lysinu při konverzi 28 % a získat technický nebo krystalický lysin s 35 a 95 % účinné látky.
Frakcionácia kvasničnej biomasy II. Uvoľňovanie cytoplazmatického obsahu buniek pekárskeho droždia.Recenzovaný článek
E. ŠTURDÍK, R. KOLLÁR, I. BERNÁT, M. MIKULÁŠOVÁ, J. FORSTHOFFER, S. KRČMÁŘ
Kvasny Prum. 1988; 34(8-9): 241-245 | DOI: 10.18832/kp1988038
Pre potreby frakcionácie droždia bola optimalizovaná degradácia bunkových stien kvasiniek za účelom uvoľnenia cytoplazmatického obsahu, a to využitím vlastného lytického systému buniek. Autolýza 10% suspenzie pekárskeho droždia, iniciovaná prídavkom autolyzátu z predchádzajúceho pokusu, prebehne efektívne pri stálom miešaní a teplote50 °Cdo 24 hodín. Proces dezintegrácie sa prídavkom etanolu a NaCl ešte zefektívni, takže do 24 h sa uvoľní z kvasničných buniek minimálne 70 % proteínov.
Perspektivy výroby mikrobiálních bílkovin.Recenzovaný článek
V. MATĚJŮ, V. KAMENÍK
Kvasny Prum. 1988; 34(8-9): 246-250 | DOI: 10.18832/kp1988039
Na základě předpokládaného vývoje potřeby a výroby klasických krmných bílkovin (sója, rybí moučka), jsou zhodnoceny perspektivisty rozvoje výroby substrátů a možnosti optimalizace technologických postupů. Pozornost je zaměřena především na technologické inovace které intenzifikují výrobu mikrobiálních bílkovin a snižují investiční i výrobní náklady.