Kvasný Průmysl, 1989 (roč. 35), číslo 6
Některé aspekty ovlivňují technologii máčení. III. Aktivita růstových regulátorů.Recenzovaný článek
K. KOSAŘ, V. PSOTA, H. VÍTKOVÁ, Š KLÍČOVÁ
Kvasny Prum. 1989; 35(6): 163-167 | DOI: 10.18832/kp1989021 
Popisuje se aktivita neogenních inhibitorů a stimulátorů. V průběhu technologie sladování se zjišťoval efekt přidávání giberelinu a kyseliny abscisové. I když je možno použít popisovaný způsob aplikace růstových regulátorů v praxi, cílem práce bylo především zjistit aktivitu růstových regulátorů v průběhu sladování, tak aby bylo možno využít těchto výsledků při ovlivňování hladiny růstových regulátorů jinými než chemickými prostředky. Bylo potvrzeno, že ovlivnění poměru hladiny endogenních inhibitorů a stimulátorů během jednotlivých fází sladování může mít kladný vliv nekvalitu a výtěžnost sladování. Dále nepopisují změny hladiny endogenních...
Vliv melasových výpalků na růst methylotrofních kvasinek na methanolu.Recenzovaný článek
O. VOLFOVÁ, M. KMENTOVÁ
Kvasny Prum. 1989; 35(6): 167-169 | DOI: 10.18832/kp1989022
Studoval se vliv přídavku lihovarských melasových výpalků na růst acidotolerantního kmene Candida boidinii 2 v médiu s methanolem jako zdrojem uhlíku. Sledovaný rozsah přídavku melasových výpalků byl 2 až 10 g/l. Pokusy provedené v 500 ml baňkách a fermentorech o objemu3 a75 l prokázaly, že přídavek lihovarských melasových výpalků odstraňuje lag fázi, zvýšil růstovou rychlost buněk na methanolu, umožnil dosáhnout vysoké koncentrace buněk v médiu a stabilizoval fermentační proces. Získaná biomasa byla bohatá na bílkoviny.
Fermentační příprava kyseliny klavulánové.Recenzovaný článek
M. ÚLEHLOVÁ, H. RYŠÁNOVÁ
Kvasny Prum. 1989; 35(6): 169-170 | DOI: 10.18832/kp1989023
Kmeny Streptomyces jumonjinensis NRRL 5741 a Streptomyces species ATCC 31450 byly použity pro laboratorní fermentační přípravu inhibitoru b-laktamas kyseliny klavulánové. Mikrobiologickou difúzní metodou byla stanovena koncentrace kyseliny klavulánové v půdě dosahující maximální hladiny 20 mg/ml.
Stabilita farbív bazy čiernej v nealkoholických nápojoch. 3. časť. Stabilita antokyanínov v nealkoholickom nápoji Vinea.Recenzovaný článek
F. MALÍK, M. DRDÁK, G. VOJTEKOVÁ, A. HANÚSKOVÁ
Kvasny Prum. 1989; 35(6): 171-172 | DOI: 10.18832/kp1989024
Práca prináša poznatky o úbytkov antokyanínov vo farebne upravených vzorkách nealkoholického nápoja "Vinea", vyrábaného na báze hroznového muštu. Vo vzorkách, v ktorých bola koncentrácia antokyanínov 23,07 mg/l a 5,11 mg/l predstavovali úbytky pigmentu 68. deň skladovania 29,11 % a 45,99 %. Hodnoty degradačných indexov (DI) sa v skladovaných roztokoch zvyšovali. Doba polovičného rozpadu (t1/2) vo vzorke nealkoholického nápoja "Vinea" farebne upravenej bazovým koncentrátom bola v závere pozorovania 227,95 dní. Podstatne nižšou dobou polovičného rozpadu sa vyznačovala vzorka nápoja farebne upraveného koncentrátom...