Kvasný Průmysl, 2003 (roč. 49), číslo 6
Odrůdy ječmene registrované v České republice v roce 2003.Recenzovaný článek
Vratislav PSOTA
Kvasny Prum. 2003; 49(6): 142-146 | DOI: 10.18832/kp2003008 
Na základě výsledků zkoušek pro registraci probíhajících v letech 2000-2002 byly v České republice v roce 2003 registrovány nové sladovnické odrůdy jarního ječmene: BIATLON, CALGARY, FAUSTINA a RESPEKT. Odrůda PEDANT byla registrována pouze pro vývoz osiva. Dále byla registrována nesladovnická odrůda ozimého víceřadého ječmene TRAMINER.
Stanovení deoxynivalenolu (DON) ve sladu vyrobeném z ječmenů cíleně infikovaných izoláty Fusarium spp. 1. Sledování vlivu DON na gushing a další kvalitativní parametry sladu.Recenzovaný článek
Zuzana SYPECKÁ, Pavla HAVLOVÁ, Michaela NEVRKLOVÁ
Kvasny Prum. 2003; 49(6): 146-153 | DOI: 10.18832/kp2003009
Trichotheceny, produkty sekundárního metabolismu mikroskopických vláknitých hub rodu Fusarium, patří mezi jednu z nejsledovanějších skupin mykotoxinů. Z obilnin jsou fusarii nejčastěji napadány ozimá pšenice, žito, tritikale a ječmen, ale setkáváme se s nimi i na jarních ječmenech, pšenicích a ovsu. Nejfrekventovanějším příznakem patogenního stavu zemědělských plodin napadených vláknitými houbami rodu Fusarium je plesnivění semenáčků, listů a hlaviček nebo hniloba kořenů a klasů. Trichotheceny jsou odolné vůči tepelnému ošetření a mohou tedy přecházet až do finálních potravinářských produktů, např. mouky a pekařských výrobků nebo piva. Cílem studie...
Základní principy šlechtění sladovnického ječmene (část 1).Recenzovaný článek
Ivan LANGER
Kvasny Prum. 2003; 49(6): 154-159 | DOI: 10.18832/kp2003010
Článek shrnuje současné poznatky o šlechtění sladovnického ječmene. První část je po stručném popisu ječmene Hordeum vulgare ssp. vulgare, jeho genové charakteristiky a chromosomové mapy zaměřena na proces šlechtění. Jsou popsány historické i současně užívané konvenční postupy šlechtění (rodokmenová metoda, metoda hromadně-populační, metoda populačně-rodokmenová a metoda raného zkoušení výnosu) s jejich výhodami i negativními stránkami. Druhá část článku se nejprve zabývá strategií výběru na jednotlivé znaky (výnos, agronomické vlastnosti, odolnost proti chorobám, sladovnická jakost), Každý znak je stručně charakterizován a uvedena vhodná metoda výběru....
Archeologický výzkum sladovny ze 16. století.Nerecenzovaný článek
PhDr. Karla MOTYKOVÁ DrSc.
Kvasny Prum. 2003; 49(6): 162-163 | DOI: 10.18832/kp2003011
Při archeologickém výzkumu Polabského muzea byla v letech 1996-7 v Nymburce (U pošty č.p. 470) objevena část sladovny z konce 16. stol. Byla zachována díky pochopení stavebníka a je v přízemí novostavby po konzervaci zpřístupněna. Na objekt, především klenutou hvozdovou pec, základy domu a sousední sklep, byl podán návrh na zapsání do seznamu nemovitých kulturních památek. Nálezy keramiky, skla, železných nástrojů a j., představují pozoruhodné uzavřené soubory, jejichž analýza bude znamenat obecnější přínos pro studium hmotné kultury renesančního města.