Kvasný Průmysl, 2004 (roč. 50), číslo 7-8
Rychlost zkvašování sacharidů mladiny a buněčný cyklus pivovarských kvasinek. II. Buněčný cyklus tří kmenů pivovarských kvasinek za podmínek modelového kvašení.Recenzovaný článek
Jan NOVÁK, Gabriela BASAŘOVÁ, Jaromír FIALA
Kvasny Prum. 2004; 50(7-8): 214-217 | DOI: 10.18832/kp2004013 
V předložené práci byl sledován buněčný cyklus tří kmenů pivovarských kvasinek a počet buněk ve vznosu během modelové fermentace. Šlo o kmeny č. 2, č. 7 a č. 95 označené podle sbírky VÚPS. Kvasnice byly odebrány v provozech tří velkých pivovarů, a to po druhém provozním nasazení. Jako růstové médium byla použita mladina z provozu jednoho českého pivovaru. Původní koncentrace extraktu mladiny byla 12 % a část sladu v sypání byla nahrazena nesladovaným ječmenem. Kvašení probíhalo při 13 °C. Nejrychlejší vzestup počtu buněk ve vznosu byl pozorován u kmene č. 7, za kterým následoval kmen č. 2 a kmen č. 95. Rychlost nárůstu počtu buněk ve vznosu korelovala...
Kvalitativní aspekty křemičitých solů a gelů.Recenzovaný článek
Klaus NIEMSCH
Kvasny Prum. 2004; 50(7-8): 218-220 | DOI: 10.18832/kp2004014
Článek popisuje historii vývoje křemičitých solů a gelů, používaných k čiření mladiny a pro zvýšení koloidní stability piva. Je zmíněna úloha Dr. Raibla, který jako první použil křemičitý gel pro zvýšení koloidní stability piva a jeho postup byl firmou Stabifix Brauerei Technik patentován v Německu a v celém světě. Dále je uvedena výroba křemičitých gelů a solů, popsány měřicí metody pro stanovení jejich fyzikálních vlastností, použití Malvernova diagramu a BET rovnice pro vyhodnocení naměřených výsledků. Závěrem jsou diskutovány možnosti použití křemičitých gelů a solů v pivovarském průmyslu, provádění auditů ke stanovení vhodnosti piva pro stabilizaci...
Doplnok k MRS médiu na kultiváciu niektorých pivu škodlivých baktérií.Recenzovaný článek
André GILLET, Marie-Hélène DUPUCHE, Nicolas VELINGS
Kvasny Prum. 2004; 50(7-8): 221-223 | DOI: 10.18832/kp2004015
Rýchla detekcia a kultivácia špecifických pivu škodlivých baktérií je vždy tak trochu problém a nie je vždy uspokojivo vyriešený, zvlášť pre niektoré druhy Lactobacillus a Pediococcus. Tento článok prezentuje nové médium na základe adaptovaného MRS média navrhnutého autormi DeMan, Rogosa & Sharpe v roku 1960. Nové médium je porovnávané z hľadiska veľkosti kolónií na platni a kinetiky rastu v tekutých médiách. Kinetika je sledovaná prostredníctvom optickej hustoty ako aj počtom kolónií tvoriacich jednotiek. Možno povedať, že pomocou nového média môžeme ľahko kultivovať a počítať niektoré z špecifických pivu škodlivých baktérií.
Historie šlechtění ječmene na území České republiky. 2. část.Nerecenzovaný článek
Ing. František RŮŽIČKA CSc.
Kvasny Prum. 2004; 50(7-8): 234-235 | DOI: 10.18832/kp2004016
V předloženém příspěvku je popsán vývoj šlechtění ječmene na území dnešní České republiky od první poloviny 19 století až do současné doby. Stručně jsou charakterizovány politické a hospodářské faktory, které šlechtění ječmene ovlivňovaly. Pozornost je v článku věnována především sladovnickým odrůdám ječmene, které byly v průběhu sledovaného období vyšlechtěny. Odrůdy Proskowtez Hana Pedigree, Kneiflův ječmen, Valtický a Diamant se staly donory sladovnické kvality pro mnoho dalších českých i zahraničních odrůd sladovnického ječmene.