Kvasný Průmysl, 2006 (roč. 52), číslo 7-8
Hodnocení antioxidačních vlastností chmele a chmelových výrobků.Recenzovaný článek
Alexandr MIKYŠKA, Karel KROFTA, Danuša HAŠKOVÁ
Kvasny Prum. 2006; 52(7-8): 214-225 | DOI: 10.18832/kp2006020 
Pro hodnocení antioxidačních vlastností chmele a chmelových výrobků bylo zkoušeno několik postupů přípravy vzorků a metod stanovení. K extrakci antioxidantů byla použita horká voda nebo methanol. Antioxidační aktivita byla stanovena postupy vycházejícími z metod publikovaných Chaponem (fotometrické stanovení pomocí dipyridil-železitého komplexu), Kanedou (stanovení pomocí volného radikálu DPPH) a Ushidou (stanovení hodnoty EPR-T150). Postup dle Ushidy je omezeně použitelný pro malé diference redukčních aktivit jednotlivých vzorků. Postup dle Chapona je v principu použitelný, ale méně citlivý v porovnání s metodou dle Kanedy (DPPH). Stanovení s DPPH...
Antioxidačná aktivita medziproduktov pri výrobe piva.Recenzovaný článek
Radoslav SELECKÝ, Daniela ŠMOGROVIČOVÁ
Kvasny Prum. 2006; 52(7-8): 226-227 | DOI: 10.18832/kp2006021
Metódou FRAP (Ferric Reducing Ability of Plasma), založenou na redukcii železitého tripyridyltriazínového komplexu antioxidantmi vzorky, bola stanovená antioxidačná aktivita sladiny (ekvivalent redukovaného železa 1,92 mmol.l-1), mladiny (2,46 mmol.l-1), mladého piva (1,89 mmol.l-1) a piva po dokvasení (1,63 mmol.l-1). Antioxidačná aktivita sledovaných pív z obchodnej siete variovala v rozmedzí 1,52-2,57 mmol.l-1 (alkoholické pivá) a 0,95-1,46 mmol.l-1 (nealkoholické).
Rozvoj trvale neudržitelný. Projevy změn globálního klimatu v České republice.Nerecenzovaný článek
Lubomír NÁTR
Kvasny Prum. 2006; 52(7-8): 228-229 | DOI: 10.18832/kp2006022
Klima v České republice lze také charakterizovat nárůstem denních průměrných teplot. Některé české zprávy ilustrují nejen teplotní nárůst, ale také změny dalších teplotních vlastností. Například počet dnů s teplotami pod 0°C během jarního období se během minulého století snížil. Extrémně suché a horké léto 2003 s několika vlnami veder bylo prohlášeno za událost dokazující se statistickou průkazností vyšší než 90 % antropogenní vliv na změnu klimatu.
Sucho - problém současnosti i budoucnosti.Nerecenzovaný článek
Zdeněk ŽALUD, Miroslav TRNKA, Pavel KAPLER, Daniela SEMERÁDOVÁ, Martin DUBROVSKÝ
Kvasny Prum. 2006; 52(7-8): 230-234 | DOI: 10.18832/kp2006023
Sucho patří ke klimatickým extrémům, které ovlivňují řadu odvětví lidské činnosti. Tento článek popisuje vybrané metody popisu sucha a jejich aplikace. Palmerův index závažnosti sucha (PDSI) a Palmerův Z-index byly modifikovány a byla vytvořena prostorová klimatologie sucha pro jednotlivé regiony (např. celé území České republiky). Newhallův model byl použit pro odhad půdní vlhkostního režimu. Možné projekce budoucího sucha a půdního vlhkostního režimu se opírají o věrohodné scénáře změny klimatu.