Kvasný Průmysl, 2012 (roč. 58), číslo 3
Faktory ovlivňující gushing.Recenzovaný článek
Sylvie BĚLÁKOVÁ, Karolína BENEŠOVÁ, Renata MIKULÍKOVÁ, Zdeněk SVOBODA
Kvasny Prum. 2012; 58(3): 62-65 | DOI: 10.18832/kp2012007 
Byla stanovena predikce gushingu v 15 vzorcích zrna ječmene jarního a gushing ve sladu. U těchto vzorků byl sledován obsah deoxynivalenolu, koncentrace ergosterolu, aktivita enzymů 1,3-β-glukanasy a chitinasy a obsah šťavelanů. U všech vzorků ječmene byl naměřen nulový gushingový potenciál. Gushing ve sladu se pohyboval v rozmezí 4-39 ml. Koncentrace deoxynivalenolu byla na velmi nízké hladině ve všech sledovaných vzorcích. Aktivita stresových proteinů byla vyšší u sladů, které pocházely z lokality Domanínek. Obsah šťavelanů neměl pravděpodobně vliv na vznik gushingu ve sladu.
Hodnocení obsahu α- a β-kyselin českých a moravských chmelů ze sklizně 2011.Recenzovaný článek
Alexandr MIKYŠKA, Marie JURKOVÁ
Kvasny Prum. 2012; 58(3): 66-72 | DOI: 10.18832/kp2012008
Byl vyhodnocen obsah α- a β-kyselin chmele sklizeného v České republice v roce 2011. Odběrní mapa zahrnula všechny tři pěstební oblasti - Žateckou (75,9 % ploch chmelnic v ČR), Úštěckou oblast (13,3 %) a Tršickou oblast (12,6 %). ŽPČ byl pěstován na 87,4 % sklizňových ploch chmelnic, Sládek na 5,4 %, Premiant na 5,5 % a Agnus na 1,1 % ploch. Vzorky chmele byly analyzovány metodou EBC 7.7 (HPLC) a výsledky jsou udány v % hmotnostních v sušině. Průměrná hodnota obsahu hořkých kyselin odrůdy ŽPČ v České republice byla α-HPLC = 4,20 % (Žatecká oblast 4,26 %, Úštěcká oblast 4,06 %, Tršická oblast 4,06 %), β-HPLC = 5,13 %. Hodnota α-kyselin...
Vliv redukujících látek na rychlost redukce vzdušného kyslíku v modelových roztocích.Recenzovaný článek
Jan ŠAVEL, Petr KOŠIN, Adam BROŽ
Kvasny Prum. 2012; 58(3): 73-81 | DOI: 10.18832/kp2012009
Měřila se rychlost redukce vzdušného kyslíku roztoky siřičitanu sodného, disiřičitanu sodného a askorbové kyseliny v deionizované a varní vodě. Rychlost redukce závisela na pH a ústojné kapacitě vody, na přítomnosti iontů mědi, železa, kobaltu a přídavku modelových oxidačních činidel, např. dvojchromanu draselného a peroxidu vodíku. Ethanol a maltosa snižovaly rychlost redukce kyslíku v modelových roztocích siřičitanů, ale zvyšovaly ji v roztocích askorbové kyseliny. Přídavek peroxidu vodíku k roztokům askorbové kyseliny urychloval její přeměnu na žluté a hnědé produkty a jejich následnou degradaci.