Kvasný Průmysl, 2016 (roč. 62), číslo 10
Metody pro ověřování autenticity odrůd chmele - účinný nástroj proti falzifikaciRecenzovaný článek
Jana OLŠOVSKÁ, Karel KROFTA, Vladimíra JANDOVSKÁ, Josef PATZAK, Karel ŠTĚRBA
Kvasny Prum. 2016; 62(10): 294-305 | DOI: 10.18832/kp2016030 
K pokusům o falzifikaci dochází téměř u všech komodit a výjimkou není ani chmel. Je proto nezbytné hledat způsoby, jak ověřovat jeho autenticitu. Přehledový článek shrnuje moderní metody pro ověřování autenticity chmele a uvádí rovněž nejnovější výsledky spolupráce Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, a.s. a Chmelařského institutu, s.r.o., v Žatci. K ověřování autenticity chmele se používají metody chemotaxonomické a genetické. V roce 2015 byly provedeny chemické analýzy novošlechtěných hybridů pro České pivo (obsah a složení alfa a beta kyselin, obsah a složení chmelových silic, obsah celkových polyfenolů) a byly provedeny molekulárně-genetické...
Rizika výskytu hlodavců a IPM ve skladech obilí a sladovnického ječmeneRecenzovaný článek
Marcela FRAŇKOVÁ, Václav STEJSKAL, Pavel RÖDL, Radek AULICKÝ
Kvasny Prum. 2016; 62(10): 306-310 | DOI: 10.18832/kp2016028
Synantropní hlodavci patří mezi celosvětově významné škůdce v zemědělských a potravinářských provozech. Hlodavci působí rozsáhlé škody nejen konzumací plodin a komodit, ale také jejich kontaminací trusem a močí, dále jsou významnými přenašeči patogenů nebezpečných pro člověka. Právě kontaminace prostředí trusem a močí patří mezi nejvíce přehlížené a podceňované škody, které mají zdravotní a hygienický význam. V tomto přehledovém článku jsme se zaměřili právě na shrnutí dostupné literatury, která se zabývá kontaminací skladů a následných zpracovatelských provozů.
Konstrukční a dispoziční podoba pivovaru v Zahrádkách u České LípyRecenzovaný článek
Miroslav KOLKA, Ivan PEŘINA
Kvasny Prum. 2016; 62(10): 311-321 | DOI: 10.18832/kp2016031
Renesanční zámecký pivovar č. p. 55 v Zahrádkách u České Lípy se již několik desítek let mění ve zříceninu a část budov byla odbourána zcela. Přesto jeho relikty dodnes patří k ukázkám unikátního řešení stavby, kdy řada konstrukcí je vysekána v pískovcovém skalním podloží. Příspěvek shrnuje starší poznatky z dnes neexistujících částí objektu a nová terénní zjištění v konfrontaci s dochovanými stavebními plány. Dochované jádro sladovny, torzo předsíně a domu sládka prokazatelně pocházejí z roku 1609. Pozoruhodné jsou rovněž doklady v podstatě kontinuálních přestaveb pivovaru na konci 17. století, které dokumentuje neobvyklé množství datací na skalním...