Kvasný Průmysl, 2016 (roč. 62), číslo 4
Hodnocení sklizně českých chmelů v roce 2015. Část I: Obsah α- a β-hořkých kyselinRecenzovaný článek
Alexandr MIKYŠKA, Marie JURKOVÁ
Kvasny Prum. 2016; 62(4): 118-127 | DOI: 10.18832/kp2016016 
Byl vyhodnocen obsah α- a β- hořkých kyselin chmele sklizeného v České republice v roce 2015. Vzorky byly ze všech pěstebních oblastí - Žatecké, Úštěcké a Tršické (77,4 %, 10,8 % a 11,9 % ploch chmelnic v ČR). Testované odrůdy, Žatecký poloraný červeňák (ŽPČ), Sládek, Premiant, Agnus, Kazbek a Saaz Late, byly pěstovány na 87,4 %, 5,8 %, 3,9 %, 0,8%, 0,4% a 0,7 % ploch chmelnic. Vzorky byly analyzovány metodou EBC 7.7 (HPLC) a výsledky jsou udány v % hmot. v sušině. Průměrný obsah α-hořkých kyselin odrůdy ŽPČ v České republice (2,15 %) byl o 0,81 % (27,4 % rel.) nižší oproti sklizni 2014 a o 1,41 % (39,6 % rel.) nižší v porovnání s...
Gushing vyvolaný zákaly pivaRecenzovaný článek
Jan ŠAVEL, Petr KOŠIN, Adam BROŽ
Kvasny Prum. 2016; 62(4): 128-134 | DOI: 10.18832/kp2016017
Pro předpověď náchylnosti piva ke gushingu lze využít měření nárůstu tlaku v hrdlovém prostoru po odpuštění tlaku z láhve a jejím opětovným uzavřením. Významným parametrem je počáteční hodnota nárůstu (kPa/min), nebo hodnota tlaku po 1 min od opětovného uzavření láhve tzv. PG1. Pivo s hodnotou PG1 > 50 kPa se považuje za náchylné k přepěňování, pivo s hodnotou nad 120 kPa silně vystřikuje, nebo přetéká z láhve. Piva dlouhodobě skladovaná v klidu i temnu při 20 ºC nevykazovala gushing ani po 11 měsících skladování, ale výskyt gushingu se zvyšoval s dobou třepání a skladování piva. Přídavkem zákalotvorných...
Brigádnictví, chmelové sklizně a chmelařstvív Československu v letech 1945-1970Recenzovaný článek
Jiří VERNER
Kvasny Prum. 2016; 62(4): 135-138 | DOI: 10.18832/kp2016018
Příspěvek je úvodem do problematiky specifického fenoménu v českých dějinách, kterým byly chmelové brigády. Těch se ve druhé polovině dvacátého století každoročně účastnily desetitisíce (nejen) mladých lidí. V článku jsou představeny základní prameny, dále se autorova pozornost zaměřuje na otázku, proč a jakým způsobem byly brigády v tak masivním měřítku organizovány. Výklad je doplněn o několik pohledů na rysy typické pro české chmelařství; v závěru lze nalézt odpověď na otázku, proč se chmelové brigády v popisované podobě přestaly organizovat.