Kvasný Průmysl, 2016 (roč. 62), číslo 7-8
Kvasinky non-Saccharomyces a jejich význam v pivovarském průmyslu. I. část- Brettanomyces (Dekkera)Recenzovaný článek
Tatiana KOCHLÁŇOVÁ, David KIJ, Jana KOPECKÁ, Petra KUBIZNIAKOVÁ, Dagmar MATOULKOVÁ
Kvasny Prum. 2016; 62(7-8): 198-205 | DOI: 10.18832/kp2016024
Kvasinky jiných rodů než Saccharomyces se v historii výroby piva vyskytovaly jako součást spontánního kvašení. Nyní jsou považovány většinou za kontaminaci produkující nežádoucí senzoricky aktivní látky a CO2. Výjimkou jsou speciální pivní styly (např. lambik a gueuze), kde je metabolická činnost non-Saccharomyces kvasinek (zejména rodů Brettanomyces a Dekkera) klíčovým prvkem. V článku je uvedena charakteristika a taxonomické zařazení kvasinek Brettanomyces a Dekkera a popsány jsou základní mikrobiologické aspekty výroby piva lambik a gueuze.
Kvasinky non-Saccharomyces a jejich význam v pivovarském průmyslu. II. částRecenzovaný článek
Tatiana KOCHLÁŇOVÁ, David KIJ, Jana KOPECKÁ, Petra KUBIZNIAKOVÁ, Dagmar MATOULKOVÁ
Kvasny Prum. 2016; 62(7-8): 206-214 | DOI: 10.18832/kp2016025
Non-Saccharomyces kvasinky (Torulaspora, Zygosaccharomyces, Saccharomycodes) mohou být použity k výrobě nealkoholických a nízkoalkoholických piv a přispívat ke vzniku zajímavých chuťových atributů. Kvasinky rodů Pichia, Meyerozyma, Geotrichum nebo Wickerhamomyces se mohou využít k biologické kontrole plísní při sladování a skladování sladu. V článku je uvedena charakteristika a taxonomické zařazení kvasinek rodů Torulaspora a Kluyveromyces. Popsáno je i využití dalších non-Saccharomyces kvasinek v pivovarském průmyslu, např. při degradaci chmelových látek z odpadního chmele a ochucování piva.
Pivní sklady choceňského pivovaru knížat Kinských ve 2. polovině 19. stoletíRecenzovaný článek
Michal HOFMAN
Kvasny Prum. 2016; 62(7-8): 215-217 | DOI: 10.18832/kp2016026
Příspěvek se zabývá problematikou pivních skladů choceňského pivovaru ve Vysokém Mýtě, Litomyšli, Brně a Vídni v 70. letech 19. století. Uvedené informace pocházejí z fondu Velkostatek Choceň, který je uložen ve Státním oblastním archivu v Zámrsku, kde je torzovitě dochovaná korespondence jednotlivých pivních skladů s knížecím pivovarem v Chocni. Jedná se o dosud neprobádanou část dějin choceňského pivovaru.