Kvasný Průmysl, 2018 (roč. 64), číslo 3
Odrůdy ječmene registrované v České republice po sklizni 2017Recenzovaný článek
Vratislav PSOTA, Olga DVOŘÁČKOVÁ, Milan NEČAS, Markéta MUSILOVÁ
Kvasny Prum. 2018; 64(3): 102-110 | DOI: 10.18832/kp201817 
V České republice byly po sklizni 2017 registrovány sladovnické odrůdy jarního ječmene Accordine, KWS Fantex, LG Nabuco, Pilote a Spitfire a odrůda ozimého ječmene KWS Donau. Odrůdy jarního ječmene byly bohaté na extrakt. Více než 83 % extraktu měly odrůdy Spitfire, LG Nabuco, Accordine a KWS Fantex. Proteolytické, amylolytické a cytolytické rozluštění bylo u sledovaných odrůd jarního ječmene většinou na optimální úrovni. Odrůda Spitfire se vyznačovala silným proteolytickým rozluštěním (Kolbachovo číslo 51,1 %). Odrůda KWS Donau měla obsah extraktu na úrovni 81,4 % a proteolytické a cytolytické rozluštění na nízké úrovni. Kvalita sladiny (dosažitelný...
Odrůdy ječmene registrované ve Slovenské republice po sklizni 2017Recenzovaný článek
Vratislav PSOTA, Marián SVORAD, Markéta MUSILOVÁ
Kvasny Prum. 2018; 64(3): 111-116 | DOI: 10.18832/kp201818
Ve Slovenské republice byly po ukončení státních odrůdových zkoušek registrovány sladovnické odrůdy jarního ječmene Accordine, Esma, IS Maltigo, KWS Amadora, LG Lodestar a Pop. Obsah extraktu v sušině sladu byl u sledovaných odrůd vysoký a pohyboval se v rozpětí 82,8 - 84,2 %. Odrůdy měly optimální až silné proteolytické rozluštění (Kolbachovo číslo 48,3 - 53,9 %). Amylolytické a cytolytické rozluštění bylo na optimální úrovni. Kvalita sladiny byla optimální (dosažitelný stupeň prokvašení 80,7 - 83,9 %). Sledované odrůdy poskytovaly sladinu čirou, kromě odrůdy Accordine, u které se vyskytla sladina slabě opalizující. Dále byla registrovaná nesladovnicka...
Využití laboratorního měření tlaku pro sledování kvasného procesuRecenzovaný článek
Jan ŠAVEL, Petr KOŠIN, Jan STREJC, Adam BROŽ
Kvasny Prum. 2018; 64(3): 117-121 | DOI: 10.18832/kp201816
Laboratorní tlakové kvašení se může využít při sledování kvasného procesu, jako je měření aktivity kvasnic, jejich odolnosti k teplotě, oxidu hlinitému, sanitačním prostředkům, nebo při stanovení výtěžku kvasného procesu. Tato metoda nenahrazuje přesné analytické postupy, ale může se využít, jestliže jsou ekonomicky a časově náročné. Článek pojednává o stanovení zkvasitelných cukrů v pivovarských substrátech, kinetické metodě kvasničné aktivity, nebo rychlém ověření podmínek pro měření dosažitelného kvašení. Výhodami tlakové fermentace v uzavřené nádobce jsou zabránění úniku těkavých produktů včetně vodní páry a možnost sériového zpracování velkého...
Hodnocení obsahu α- a β-hořkých kyselin ve sklizni českých chmelů v roce 2017Recenzovaný článek
Alexandr MIKYŠKA, Marie JURKOVÁ
Kvasny Prum. 2018; 64(3): 122-130 | DOI: 10.18832/kp201815
V článku jsou prezentovány výsledky sklizňové prognózy obsahu α- a β-kyselin českých odrůd chmele ve sklizni 2017 (celkem 194 vzorků). Chmele byly analyzovány metodou EBC 7.7 (HPLC). Výsledky jsou diskutovány ve vztahu k dlouhodobým průměrům, skladbě analogů hořkých kyselin a stabilitě odrůdových znaků. Obsah α-kyselin odrůdy Žatecký poloraný červeňák (2,81 % v sušině) byl o 20 % rel. nižší v porovnání s průměrem za 25 let, obsah α-kyselin u odrůd s pozdnějším termínem zralosti, Sládek, Premiant, Agnus, Kazbek a Saaz Late, byl jen mírně nižší nebo srovnatelný s víceletými průměry. Poměr α-kyselin k β-kyselinám, relativní...
Pivovar Lukavec u FulnekuRecenzovaný článek
Milan STAREC
Kvasny Prum. 2018; 64(3): 131-136 | DOI: 10.18832/kp201819
Pivovar fulneckých augustiniánů byl založen v Lukavci zřejmě již v průběhu 16. století, po dočasném uzavření došlo k jeho obnově roku 1607 a následně po třicetileté válce roku 1663. V rámci josefínských reforem došlo ke zrušení kláštera, majitelé lukaveckého pivovaru se poté střídali v rychlém sledu až do roku 1880, kdy pivovar zakoupil Wilhelm Rattay. Jeho zásluhou došlo k zásadním technologickým změnám. Roku 1889 nastoupil místo sládka Josef Pelz, který si pivovar roku 1896 najmul a roku 1907 ho zakoupil. Místně významná a ryze proněmecká rodina Pelzů vlastnila pivovar až do samého konce druhé světové války. Roku 1947 došlo k uzavření pivovaru do...
Právovárečná měšťanstva - část 3: Situace po druhé světové válceRecenzovaný článek
Filip VRÁNA
Kvasny Prum. 2018; 64(3): 137-140 | DOI: 10.18832/kp201814
Závěrečný díl studie shrnuje situaci po druhé světové válce. Některé právovárečné podniky zanikly, výroba piva v nich už nebyla obnovena. Další razantní změnou byl převrat v roce 1948. Právovárečné pivovary byly znárodněny a přešly do rukou státu, který v nich hospodařil přes 40 let. Autor se dál pokusil zmapovat co se dělo s majetkem původních právovárečných měšťanstev po roce 1989. Pouze v několika případech totiž stát vrátil pivovary potomkům plůvodních vlastníků, kteří v nich hospodaří dodnes. Studie tuto situaci mapuje na několika příkladech, shrnuje také dostupnou judikaturu Nejvyššího soudu a Ústavního soudu České republiky.
Z jiných časopisůNerecenzovaný článek
Alexandr Mikyška
Kvasny Prum. 2018; 64(3): 141-146