Kvasný Průmysl, 1970 (roč. 16), číslo 7-8
Jednoduché univerzální schéma organoleptického hodnocení jakosti pivaNerecenzovaný článek
Jiří CUŘÍN
Kvasny Prum. 1970; 16(7-8) 
Popsané schéma pro organoleptické hodnocení piva je schématem univerzálním, vhodným jak pro provozní použití, tak i pro hodnocení výsledků výzkumu či různých technologických zkoušek. Jeho předností je ve srovnání s dosud u nás používanými schématy především striktní oddělení analytického smyslového hodnocení a hodnocení obliby piva a vyloučení značně libovolného bodování, čímž jsou dány předpoklady pro získání objektivních a jednoznačných výsledků. O tom zda jsou výsledky opravdu objektivní a jednoznačné, však samozřejmě s konečnou platností vždy rozhoduje kvalita hodnotitelské komise. Při správně provedeném hodnocení piva se však získají podklady,...
Průzkum vlivu biologických stabilizátorů na zvýšení trvanlivosti konzumních piv.Recenzovaný článek
J. CUŘÍN, J. ŠTICHAUER, J. ŠTORKOVÁ, J. HODAŇ
Kvasny Prum. 1970; 16(7-8): 145-148 | DOI: 10.18832/kp1970012
Provedené zkoušky s biologickými stabilizátory jednoznačně prokázaly, že touto cestou lze reálně zvýšit biologickou stabilitu piva. Jako nejvýhodnější z hlediska prodloužení biologické stability piva se ukázalo použití preparátu GA/8 belgické firmy Sopura v koncentraci 15 ppm. Při aplikaci GA/8 v uvedené koncentraci se dosáhlo u 10°piva asi 12 denního zvýšení trvanlivosti při 20°C, přičemž negativní důsledky aplikace tohoto preparátu nepřesáhly únosnou hranici. V souhlase s nejvyšším efektem při prodlužování trvanlivosti vykázal tento preparát při speciálních testech i nejširší spektrum působnosti na technologicky škodlivé mikroorganismy. Ve prospěch...
Pivo z mladinových koncentrátů.Recenzovaný článek
G. BASAŘOVÁ
Kvasny Prum. 1970; 16(7-8): 149-155 | DOI: 10.18832/kp1970013
Autoři článku se zabývali výzkumem koncentrace mladin. Hodnotí podmínky pro výrobu mladinových koncentrátů na filmové a deskové odparce a lyofilizaci. Popisují postup provozního pokusu koncentrace mladiny na deskové odparce československé výroby. Z přehledu analytických výsledků a technologických závěrů vyplývá možnost realizovat koncentraci mladin v našich podmínkách. Rekonstituované mladiny a z nich vyrobená piva odpovídají analytickými a organoleptickými znaky běžným konzumním pivům.
Význam růstových faktorů a aminokyselin pro pivovarské kvasinky a jejich typizaci.Recenzovaný článek
O. BENDOVÁ, V. KURZOVÁ, B. PARDONOVÁ
Kvasny Prum. 1970; 16(7-8): 161-164 | DOI: 10.18832/kp1970014
Článek uvádí výsledky typizace 34 kmenů pivovarských kvasinek podle požadavků na vitamíny a u 6 kmenů zaznamenává závislost růstu na přítomnosti jednotlivých aminokyselin jako jediných zdrojů dusíku v médiu. 29 kmenů spodních pivovarských kvasinek vyžadovalo biotin jako jediný růstový faktor. Ze tří kmenů, zkvašujících rafinózu z 1/3 jeden vyžadoval pouze biotin, druhý – biotin a kyselinu pantothenovou a třetí – biotin, kyselinu pantothenovou a inozitol. Dva hybridní kmeny vyžadovaly biotin a kyselinu pantotenovou, třetí pouze biotin. Jednotlivé kmeny se lišily rychlostí růstu na jednotlivých aminokyselinách jako zdroji dusíku. Nevhodné...
Výroba vína z hroznů silně napadených plísní šedou.Recenzovaný článek
V. ŠVEJCAR, J. RYZÍ
Kvasny Prum. 1970; 16(7-8): 167-169 | DOI: 10.18832/kp1970015
Na 13 vzorcích egalizovaného moštu Burgundského bílého se sledovalo působení aktivního uhlí a bentonitu na kvašení, resp. na kvalitu budoucího vína. Nejlepší výsledky byly dosaženy kvašením jen čistého, dokonale odkaleného moštu. V porovnání s neodkaleným moštem (kontrolou) nastalo velmi výrazné zlepšení bukétu a chutí vína. Přijatelné a praxi doručitelné výsledky byly získány, také když se k odkalenému moštu přidalo 150g bentonitu na 1 hl. Pro naši vinařskou praxi je nevhodné používat u moštů získaných ze silně nahnilých hroznů aktivní uhlí, protože pouhou sedimentací se z vína úplně neodstraní a jeho zbytek rušivě působí na barvu vína. Rovněž nepříznivě...